V Česku je v počítačích instalováno 35 procent softwaru nelegálně

PRAHA, 15. května 2012 – Čeští softwaroví piráti čelí rostoucímu tlaku ze strany protipirátských organizací a výrobců softwaru. Tuzemská míra softwarového pirátství již čtvrtým rokem klesla o procentní bod. „V Česku se v roce 2011 užívalo nelegálně 35 procent softwaru.    (TZ)

To znamená, že téměř každý třetí software je instalován pirátsky. Komerční hodnota v Česku užívaného pirátského softwaru činí 3,8 miliardy korun,“ shrnuje závěry výroční studie pirátství Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance). „Celosvětová studie softwarového pirátství za rok 2011“ již devátým rokem zkoumá celosvětové trendy v oblasti softwarového pirátství v předchozím roce. Analýza je vypracována ve spolupráci s renomovanou analytickou společností IDC.

Hlavním důvodem poklesu míry softwarového pirátství v Česku je podle analýzy úspěšné policejní vymáhání práva, pravidelné protipirátské kampaně a úspěšné prodejní modely softwarových firem. „Ačkoli je Česko velmi úspěšné v potírání pirátství, bitva proti pirátům ještě není zdaleka vyhraná. Země jako Německo a Rakousko mají výrazně nižší míru pirátství: 26, respektive 23 procent. Snížení o dalších deset procentních bodů bude velmi náročné,“ dodává Jan Hlaváč.

Česku patří třináctá nejnižší míra pirátství ve světě

V porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi se Česko může pochlubit nejnižší mírou pirátství. Česká republika se zároveň zařadila mezi dvacítku zemí s nejnižší mírou pirátství na světě: „Česko se umístilo na třinácté příčce. Vedeme si dokonce lépe než mnoho západoevropských států, například Francie (37 %), Itálie (47 %) nebo Španělsko (44 %),“ vyjmenovává Jan Hlaváč (viz graf v příloze).

Na Slovensku v roce 2011 míra pirátství dokonce poklesla o dva procentní body na 40 procent. Průměrná míra softwarového pirátství v Evropské unii činí 33 procent (snížení o 2 procentní body) a ve světě 42 procent (nulový pokles). Nelegálního softwaru ubývá zejména ve firemním sektoru, naopak v domácnostech nelegálního softwaru přibývá. „Je to způsobeno rychlým růstem počtu počítačů v domácnostech a rozšířeným přístupem k vysokorychlostnímu internetu,“ vysvětluje Jan Hlaváč. Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou komerční operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry.

Téměř polovina populace v EU se přiznává k softwarovému pirátství

Průzkum BSA zjistil, že 48 procent uživatelů počítačů v Evropské unii přiznává, že si pořídili software nelegální cestou: „Občasné užívání kradeného softwaru připouští 12 procent a málokdy si nelegální kopie pořizuje 26 procent uživatelů. Nicméně 7 procent se přiznalo, že užívá pirátský software velmi často a 3 procenta dokonce neustále,“ shrnuje klíčové závěry studie BSA Jan Hlaváč (viz graf). Ze studie dále vyplývá, že softwarovými piráty v Evropské unii jsou zejména muži (64 %) ve věku 25–34 let (36 %).

„Pokud by se 48 procent obyvatel přiznalo, že kradou v obchodech – byť jen zřídka –, stát by určitě reagoval posílením policejních složek a zpřísněným vymáháním práva. Softwarové pirátství vyžaduje obdobnou reakci: důsledné vymáhání práva v kombinaci s osvětou veřejnosti,“ říká Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA. Průzkum pro organizaci BSA realizovala agentura Ipsos Public Affairs.

BSA prověří na dvacet tisíc firem. Protipirátské aktivity organizace BSA budou letos zaměřeny zejména na malé a střední firmy do sta zaměstnanců v sektorech s nejvyšším výskytem pirátského softwaru: zejména v kreativních oborech designu a návrhu konstrukcí. „Hodláme se obrátit na více než dvacet tisíc firem s výzvou na prověření legálnosti jejich softwaru,“ dodává Jan Hlaváč.

Pirátství dusí ekonomický růst

Hodnota nelegálního softwaru užívaného po celém světě se vyšplhala na rekordních 1,1 bilionu korun (63,4 mld. USD). Ze studie vyplývá, že na pirátství se nejvíce podílí rozvíjející se trhy, které rychle expandují. „V důsledku se tyto trhy výrazně podílí na celosvětovém růstu hodnoty nelegálně užívaného komerčního softwaru, která vzrostla o 83 miliard korun,“ říká Jan Hlaváč.

„Softwarové pirátství je brzdou globální ekonomiky IT inovací a tvorby nových pracovních míst,“ dodává Robert Holleyman, ředitel a prezident BSA. „Vlády musí podniknout kroky k modernizaci práv chránících duševní vlastnictví a prohloubit vymáhání práva tak, aby ti, kteří se pirátství dopouštějí, nesli následky.“

Mezi další zjištění letošní BSA Globální studie softwarového pirátství patří:

  • Globálně vzato, nejčastěji se softwarového pirátství dopouštějí mladí muži – nejčastěji s místem původu v rozvíjejících se ekonomikách.
  • Manažeři se přiznávají k softwarovému pirátství častěji než ostatní uživatelé – je u nich dvakrát větší pravděpodobnost než u ostatních uživatelů, že řeknou, že kupují software pouze pro jeden počítač a přitom jej v rámci firmy nechají nainstalovat na více počítačů.
  • Celosvětově existuje výrazná podpora práv k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana, ale pirátům chybí dostatek motivace, aby změnili svoje chování v praxi. Pouze pro 20 procent respondentů z vyspělých trhů (u rozvíjejících se jde o 15 procent) je riziko přistižení důvodem upustit od pirátského chování.

O studii BSA

Toto je v pořadí devátá výroční studie globálního softwarového pirátství, kterou vyhotovila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) ve spolupráci s analytickou společností IDC a agenturou Ipsos Public Affairs.  Metodologie studie zahrnuje sběr dat ze 182 analytických zdrojů a posuzuje trendy v oblastech výpočetní techniky a softwaru na 116 trzích. Letos studie také zahrnuje průzkum mezi patnácti tisíci uživateli počítačů ve 33 zemích, které dohromady představují 82 procent globálního trhu s počítači.

Celé znění studie 2011 BSA Globální studie softwarového pirátství je k dispozici ke stažení na http://www.bsa.org/globalstudy.

O protipirátské organizaci Business Software Alliance (BSA)

Mezinárodní organizace Business Software Alliance (www.bsa.org) prosazuje po celém světě práva softwarového odvětví. BSA sdružuje více než stovku nadnárodních firem, které jsou lídry v různých technologických sektorech. Každoročně tyto firmy investují miliardy dolarů do vývoje softwarových řešení, která pohání jednotlivé ekonomiky a zlepšují životní podmínky lidí v moderní společnosti. BSA se snaží budovat důvěru v digitální ekonomiku prostřednictvím vymáhání ochrany duševního vlastnictví, veřejné osvěty a spolupráce s jednotlivými vládami. Tuzemskými členy BSA jsou společnosti Acronis, Adobe, Apple, Asseco Poland S.A., Autodesk, Bentley Systems, CNC, DBA Lab S.p.A., Microsoft, Siemens, Symantec, Tekla a The MathWorks

This entry was posted in Tisková zpráva and tagged . Bookmark the permalink.

Komentujte na Facebook.com

Napsat komentář