V Praze 6. 8. 2025 – Skupina deseti českých senátorů v čele s Tomášem Jirsou se bez vyzvání obrátila na Ústavní soud s vyjádřením ke Klimatické žalobě. Ve svém stanovisku popřeli vliv člověka na klimatickou změnu, zlehčili její dopady a oznámili, že dekarbonizovat není potřeba. Klimatickou žalobu označili za ohrožení demokracie a pokus o proměnu ústavního systému, podle některých z nich se jedná o “klimatický džihád”.
Mezitím v červenci vydal přelomová stanoviska k boji s klimatickou krizí Mezinárodní soudní dvůr OSN, Interamerický soud pro lidská práva a maďarský Ústavní soud. Shodně s loňským rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva se tyto soudní dvory shodly na tom, že klimatická krize nabývá kritických rozměrů, a že státy jsou pod mezinárodním právem povinny rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Zatímco velká část světa hledá cestu, jak snižovat emise a vyhnout se kritickému oteplení planety, někteří čeští senátoři se rozhodli vydat přesně opačným směrem: do soudního řízení ve věci Klimatické žaloby bez vyzvání zaslali své stanovisko, které je v přímém rozporu s vědecky podloženou skutečností i s právními závazky České republiky. Senátoři popřeli, že za změnu klimatu může člověk, a že je potřeba její příčiny řešit. Dekarbonizace podle nich zbytečně zatěžuje občany, kteří kvůli tomu možná nebudou chtít mít děti a zakládat rodiny. Podání žaloby k soudu hodnotí jako ohrožení demokracie a snahu o terorizaci obyvatel země. Podle serveru Epoch Times se pod stanovisko senátorů kromě Tomáše Jirsy podepsali také Zdeněk Hraba, Vladimíra Ludková, Lumír Aschenbrenner, Martin Červíček, Jiří Oberfalzer, Jaroslav Chalupský, Jan Paparega, Marek Slabý a Pavel Fischer.
Faktické a právní názory senátorů jsou v přímém rozporu s tím, jak věc posoudily uznávané mezinárodní soudy. Průlomová stanoviska vydaly v červenci Mezinárodní soudní dvůr OSN a Interamerický soud pro lidská práva. Oba soudy se shodly na tom, že klimatická krize nabývá kritických rozměrů a že státy mají povinnost rychle snižovat emise skleníkových plynů. O klimatické žalobě v červenci rozhodl také maďarský Ústavní soud, který nařídil parlamentu zvýšit úsilí a cíle k redukci skleníkových plynů. Všechny tyto instance zdůraňují, že opatření států musí sledovat cíle nastavené Pařížskou dohodou a ctít ochranu lidských práv.
Vincenc Bouček, radní spolku Klimatická žaloba ČR, k tomu dodává:
“Z vyjádření českých senátorů mám dojem, že žijí na jiné planetě. Je hloupé a v mnoha místech si protiřečí. Senátoři varují před obcházením zákonodárce, přitom ale narovinu říkají, že s klimatickou krizí jako zákonodárci nehodlají nic dělat, protože na ni nevěří. Zvyšující se koncentrace CO2 podle nich změny klimatu nezpůsobuje, zároveň jí ale vděčíme za teplejší zimy. Senátoři nám v soudním sporu svým stanoviskem paradoxně pomohli, protože kromě své ignorance potvrzují i nečinnost České republiky. Po celém světe přibývá soudních rozhodnutí ve věci klimatických žalob i důrazných stanovisek vážených mezinárodních soudů. Nejedná se o justiční excesy, ale o důsledek závažnosti klimatické krize a nedostatečné reakce států.”
Martin Abel, člen spolku Klimatická žaloba ČR, k tomu doplňuje:
“Vyjádření senátorů je potřeba nazvat tím, čím je: útokem. Útokem nejen na naši kolektivní schopnost dělat racionální soudy o světě a zodpovědně reagovat, ale především útokem na nás, kteří chceme žít v bezpečném klimatu, které provázelo celý vývoj lidské civilizace, a být ušetřeni dopadů jeho postupného rozvratu ještě v tomto století. Protože útok to je, a to kdykoli, kdy popírání přichází z pozice moci, vlivu nebo odpovědnosti – ať už z nevědomosti, nebo záměrně.”
Spolek Klimatická žaloba usiluje o to, aby stát prostřednictvím svých ministerstev razantněji snižoval emise skleníkových plynů a směřoval k cíli, který si vytyčil v Pařížské dohodě v roce 2015. Stávající nečinnost ministerstev podle spolku zasahuje do základních práv občanů na příznivé životní prostředí a dalších lidských práv a je v rozporu s mezinárodním právem. Klimatická žaloba je nyní projednávána u Ústavního soudu, kde o ní bude z důvodů vysoké závažnosti rozhodovat všech 15 soudkyň a soudců. Spolek očekává nález Ústavního soudu ještě v letošním roce.
Mezinárodní soudní dvůr vydal své poradní stanovisko k povinnostem státu s ohledem na změny klimatu na žádost Valného shromáždění OSN dne 23. 7. 2025, dostupné zde: https://www.icj-cij.org/case/187
Interamerický soud pro lidská práva zveřejnil své poradní stanovisko k povinnostem států ve světle klimatické nouze na žádost Chile a Kolumbie dne 3. 7. 2025, dostupné zde: https://corteidh.or.cr/tablas/OC-32-2025/index-eng.html
Vyjádření skupiny českých Senátorů ze dne 23. 7. 2025 k Ústavnímu soudu v řízení o Klimatické žalobě je zveřejněné zde: https://www.klimazaloba.cz/soudni-dokumenty/