Ročně spotřebuje česká nápojářská rodina Kofola ČeskoSlovensko vyšší stovky tun jablek pro výrobu svých nápojů. Uzavřít si další významnou surovinu od semínka po produkt se rozhodla v Pragerových sadech v Libině, které zachránila před vyklučením. Kromě jablek si pěstuje hrušky, višně, a na stále větší ploše i bylinky.
Pragerovy sady dnes rozkládají na bezmála 60 hektarech v Libině na Šumpersku, na úpatí Nízkého Jeseníku. „Když jsme sady přebírali, chtěli jsme jim vrátit život. Hospodaříme tu druhou sezónu a prošli jsme si už mnoha zajímavými etapami. Loni nám část úrody pomrzla, letos sčítáme rekordní úrodu. Pronajali jsme si už i další plochy ve Veleboři, takže sady, které dnes obhospodařujeme, jsme už téměř zdvojnásobili,“ přibližuje Tomáš Jendřejek, jeden ze zakladatelů Kofoly a dnes ředitel její zemědělské divize.
Od jablka k cideru
Zhruba 80 % jablek putuje do retailových řetězců, část úrody míří do Freshbarů a Salaterií UGO či do jejích lahviček s čerstvou šťávou. Zbylá jablka se zpracovávají na koncentrát pro další nápoje, včetně legendární ovocno-bylinkové Kofoly.
„Zainvestovali jsme nejen do zmodernizování třídící linky, do haly na zpracování bylin a sklizňové a posklizňové technologie, ale i do nových výsadeb. Postupně nahrazujeme nevyhovující odrůdy jablek odrůdami perspektivními – tedy těmi, které jsou žádané na retailovém trhu. Kromě klasických odrůd jsme vysadili i hořkosladké a hořkokyselé odrůdy jablek, vhodné pro výrobu cideru,” popisuje jednotlivé kroky Tomáš Jendřejek z Kofoly, do jejíhož portfolia patří i řemeslné PRAGER´S cidery.
Synergie ovoce a bylin
Kromě jablek pečuje Kofola o hrušně a višně. Na 14 hektarech však pěstuje i heřmánek, mátu a meduňku.
„Bylinky se do zdejší krajiny vrací po více než 35 letech. Díky Kofole a Lerosu se učíme využívat synergie ovocnářství a pěstování bylin. Heřmánek a meduňku máme v nejvyšší farmaceutické kvalitě,” říká Michal Horáček, šéf Pragerových sadů, který navazuje na řemeslo svého tatínka, který v Libině začal pracovat už v roce 1960.
„Ovocnářství prošlo v posledních pěti letech velkou krizí a jsem rád, že nyní svítá nová naděje, že sady tady v Libině budou zachovány i pro další generace,” dodává Horáček. Produkty z Pragerových sadů (ovoce, mošť, křížaly, ale i brambory a další produkty) lze zakoupit v prodejně, která se nachází ve Veleboři.
Návrat ke kořenům
Pragerovy sady navazují na dlouhodobou filozofii rodinné nápojářské společnosti, ve které je “návrat k přírodě“ silně zakořeněn.
„Už před lety nám bylo jasné, že kvalitní nápoje nevzniknou bez kvalitních surovin. Znalost celého cyklu ´od semínka po produkt´ je klíčová pro to, abychom spotřebitelům nabízeli to nejlepší, co můžeme. Zároveň využitím lokálních surovin podpoříme nejen přírodu, ale i prosperitu lokalit, kde jsme doma,” vysvětluje Jannis Samaras, majitel skupiny Kofola.
Návrat Kofoly k samotnému ovoci má ještě jednu symbolickou rovinu. „Táta začínal podnikat v raných devadesátkách. Snažil se tehdy dovážet ovoce a zeleninu z Řecka. Perspektivnějsí se však brzy ukázala výroba nápojů. Dnes, po více než 30 letech, se k jeho odkazu tak trochu vracíme. Pracujeme nejen s nápoji, ale i s ovocem a zeleninou, a pronikáme do kouzla jejich pěstování,“ uzavírá Jannis Samaras.
Kofola se s podobně intenzivní péčí věnuje ještě i další klíčové surovině – kávě. Tajemství kvalitního zrna poznává na kávové farmě v Kolumbii, a zvláště pak na vlastních plantážích v Panamě.
5 faktů o Pragerových sadech:
- Sady leží v Libině na Šumpersku na úpatí Nízkého Jeseníku.
- Roční úroda dosahuje asi 1 000 tun ovoce.
- Část jablečné produkce míří do UGO šťáv a nápojů, včetně Kofoly.
- Kromě jablek se tu pěstují i bylinky – heřmánek, meduňka a máta, které Kofola využívá primárně do svých čajů LEROS.
- Kofola si vysadila i speciální ciderovou odrůdu potřebnou pro výrobu kvalitních PRAGER´s ciderů.
O Kofole ČeskoSlovensko
Společnost Kofola ČeskoSlovensko je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů se 14 výrobními závody na pěti evropských trzích. Od roku 2010 se intenzivně zabývá udržitelnými tématy, jako jsou ochrana vody, minimalizace odpadů či uhlíková neutralita.
V rámci obalové strategie ctí princip R-R-R (reduce – reuse – recycle) a preferuje obaly s nižší uhlíkovou stopou (velkokapacitní KEGy, vratné sklo, rPET). Zaměřuje se na lokální dodavatele, díky kterým je schopna zaručit prvotřídní kvalitu výrobků, a současně podporovat ekonomiku v místě, kde podniká. V Rajecké dolině a v okolí Ondrášova vytváří BIO lokality certifikované pro volný sběr bylin. Znovuobnovuje síť výkupen, kde byliny od místních sběračů a pěstitelů vykupuje a následně využívá nejen do Kofoly, ochucených vod Rajec, ale i do čajů LEROS. Pěstuje si i vlastní jablka v jabloňovém sadu na Šumpersku a v posledním roce se věnuje i pěstování kávy v Kolumbii a Panamě. Za účelem řešení problematiky zadržování vody v krajině založila na Slovensku neziskovou organizaci Kvapka Rajeckej doliny, která má v popisu práce realizaci vodozádržných opatření.
Udržitelnost vnímá Kofola jako jedno z rozhodovacích kritérií v rámci svého podnikání. Nevytváří proto jednorázové projekty, ale snaží se šetrné uvažování propisovat do každého jednotlivého rozhodnutí – od omezení jednorázových mlíček do kávy po ochranu vodních zdrojů.