Praha, 5. února 2026 – České firmy i veřejné instituce chtějí investovat do inovací, modernizace a dlouhodobého růstu. Ve velké míře přitom využívají dotační programy z Evropské unie, které jsou zaměřené především na rozvoj technologií a vědu a výzkum. enovation, lídr v oblasti dotačního poradenství, loni zprostředkoval dotace pro více jak 200 projektů v investičním objemu přes 7 miliard korun, z čehož dotace pokryjí víc jak polovinu.
- Objem investic do výzkumu a vývoje 3,7 miliardy korun
- Rekordní zájem o TWIST
- Úspěšná case study: Filuta AI získal 30 milionů na další rozvoj
- Investice do technologií a infrastruktury v objemu 3,6 miliardy
Největší objem dotací míří do technologických a infrastrukturních projektů a na vědu a výzkum. „Právě investice v oblasti vědy a výzkumu jsou klíčové pro to, aby české firmy byly do budoucnosti globálně konkurenceschopné. Vidíme obrovský boom zájmu o rozvoj výzkumu i deep tech technologií,“ shrnuje loňský rok David Kotris, zakladatel poradenské společnosti enovation, jednoho z lídrů trhu dotačního poradenství v ČR.
Rekordní zájem o program TWIST, rychle roste deep tech
V oblasti vědy a výzkumu se tak klienti enovation napříč všemi možnými dotačními programy zapojili do více než 120 projektů s celkovými způsobilými náklady 3,7 miliardy korun. „To znamená, že potenciální objem získaných dotací je téměř 1,6 miliardy. Tato čísla jasně potvrzují, že české firmy se inovací nebojí a jsou připravené investovat do budoucnosti,“ říká David Kotris.
Právě loňský rekordní zájem o Twist podle Kotrise potvrzuje, že úspěšných projektů, které chtějí růst, je v České republice stále víc. Kapacity dotačních programů proto nedokážou uspokojit všechny. Už několik týdnů po uzavření aktuální výzvy Twist je jasné, že nepůjde jen o další položku v dotační historii, ale o milník, který významně ovlivní český výzkum, vývoj a inovace,“ tvrdí David Kotris.
V průběhu poměrně krátkého časového okna byly podány žádosti s celkovými způsobilými náklady přesahujícími 1,1 miliardy korun, potenciální objem dotací pro české firmy v rámci této jedné výzvy tak dosahuje více než 650 milionů Kč. TWIST cílí na firmy, které chtějí posunout své inovace výrazně dál, ať už jde o nové technologie, aplikovaný výzkum nebo průlomová řešení s mezinárodním potenciálem.
Úspěšná case study: Filuta AI
Jednou z úspěšných firem v rámci tohoto programu je známý startu-up Filuta AI Filipa Dvořáka, který získal téměř 30 milionů Kč na výzkum umělé inteligence. Projekt se zaměřuje na pokročilé AI technologie s reálným byznysovým dopadem a ukazuje, že dotační podpora není jen doménou velkých korporací. „Je fajn, když i mladé technologické firmy mohou dosáhnout na významnou podporu a zásadně urychlit vývoj a inovace. V našem případě přinášíme díky této podpoře našim klientům rychlejší a jednodušší řešení, které jim dává nadstandardní konkurenční výhodu, “ vysvětluje Filip Dvořák.
Více o této úspěšné spolupráci najdete zde.
Program Twist je zaměřený především na podporu výzkumu, vývoje a inovací ve strategických oblastech pro ČR. Do roku 2031 počítá tento program s výdaji 8,2 miliardy korun, přičemž pět miliard korun je vyčleněno ze státního rozpočtu. Program TWIST v loňském roce nahradil program The Country for the Future.
Vzhledem k podpoře inovací je tento program určen i pro start-upovou scénu. Podle dat Evropské start-upové aliance přitom Česká republika dlouhodobě v podpoře start-upů zaostává. Problémem přitom není ani tak samotná výše dotací, jako neinformovanost a nekoordinovanost.
Technologie a infrastruktura: celkový objem investic 3,4 miliardy
Vedle výzkumu a vývoje zůstávají objemově největším balíkem investice do technologických a infrastrukturních projektů. Celkový objem investic v tomto směru loni u enovation dosáhl 3,42 miliardy s objemem dotací 2,08 miliardy korun. „I zde vidíme, že investice míří do skutečně klíčových odvětví, zejména do oblasti zdravotnictví. Vznikají nová centra paliativní a následné péče nebo různé specializované kliniky,“ vysvětluje David Kotris. Další dotační programy míří do ochrany životního prostředí, dopravy, bydlení a sociálních služeb, ale třeba i rozvoje digitálních technologií.
Struktura projektů jasně potvrzuje velký zájem o zdravotní infrastrukturu, energetickou transformaci, udržitelnost a modernizaci veřejných služeb. Data zároveň ukazují, že veřejné i soukromé subjekty využívají dotační možnosti jako důležitý zdroj financování investic s dlouhodobým přínosem.
„Zejména u velkých technologických, zdravotnických a energetických projektů je zásadní precizní nastavení už na začátku. A právě kombinace kvalitní projektové přípravy, znalosti dotačních pravidel a zkušeností s jejich špičkovým zpracováním rozhoduje o úspěchu. Vidíme, že firmy i veřejné instituce dnes přistupují k dotacím mnohem systematičtěji – jako k nástroji, který pomáhá financovat inovace, energetickou transformaci i modernizaci klíčové infrastruktury,“ doplňuje David Kotris.