Ve čtvrtek 30. listopadu začíná v Dubaji klimatická konference COP 28, která je výjimečná hned z několika důvodů. Jedním z nich je politické přijetí reportu „Global stocktake“ – tedy inventury toho, jak se zatím daří naplňovat závazky z Pařížské dohody. Už teď víme, že závěr této inventury bude jednoznačný: ačkoli od podpisu dohody v roce 2015 je vidět určitý posun, aktivity států a firem v oblasti snižování emisí skleníkových plynů rozhodně nejsou dostatečné. Pokud by se podařilo pouze splnit současné závazky, svět by se oteplil o 2,5–2,9 °C (ČR přibližně o +5 °C), což by způsobilo obrovské změny v planetárních ekosystémech a pro lidskou civilizaci by to znamenalo velkou nestabilitu. V dalších letech je proto nutné vyvinout větší úsilí.
Pro dosažení cílů Pařížské dohody je klíčové omezit spalování fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Za osm let od podpisu dohody vzrostly koncentrace CO2 v atmosféře o 18 ppm (na současných 419 ppm), přičemž nárůst o 10 ppm odpovídá oteplení přibližně o 0,1 °C. To je za méně než dekádu velká změna. Roční světové emise skleníkových plynů stouply z 40,9 gigatun CO2 (2015) na 41,1 Gt CO2 (2022).
Ondráš Přibyla – ředitel Fakt o klimatu komentuje:
„Svět se od podpisu Pařížské dohody před osmi lety významně změnil. Ačkoli nejsou závazky a kroky stále dostatečné a nadále směřujeme k růstu průměrné teploty, která je velmi nebezpečná, určitý pokrok vidět je. K závazkům uhlíkové neutrality přistoupily nebo se chystají přistoupit státy odpovědné za 90 % světových emisí CO2, na evropské úrovni existuje Zelená dohoda, v USA vznikl Inflation Reduction Act, Čína se stala lídrem v budování kapacit OZE a elektromobility. K řadě změn dochází také na úrovni firem. V důsledku toho růst emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv v posledních letech zpomaluje, dokonce by podle Mezinárodní energetické agentury mohl kulminovat již v roce 2025. Pro udržení růstu průměrné globální teploty v relativně přijatelných mezích Pařížské dohody to ale stále nestačí.“
Na klimatické konferenci COP 28 budou projednávána i další důležitá témata. Státy světa budou například hledat shodu, jak financovat nový fond pro ztráty a škody (loss & damage fund), určený na kompenzaci ztrát a škod způsobených klimatickou změnou v nejzranitelnějších zemích a další.
Kateřina Kolouchová – analytička Fakt o klimatu doplňuje:
„Přímo na konferenci COP 28 nelze pro řešení růstu průměrné globální teploty udělat o mnoho více. Přesto je společné setkání světových lídrů velmi důležité, především z hlediska dalších kroků, které budou jednotlivé země dělat v dalším období. Pro rozvojové země, které mají zanedbatelné emise, je pochopitelně zásadní téma fondu pro ztráty a škody, nicméně hlavní úsilí v oblasti snižování emisí musí vyvinout zejména státy s vysokými emisemi a firmy, které v nich působí. Pro Česko to znamená především plnit své klimatické závazky, respektive promítnout je do hlavních strategických dokumentů, na kterých se nyní pracuje – Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu.“
Co je to Pařížská dohoda?
Jde o mezinárodní dohodu, která byla v roce 2015 sjednána v Paříži a je právně závazná (nahradila dřívější Kjótský protokol). Dohoda především deklaruje cíl udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Dohoda je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a podepsalo ji 194 zemí a EU. Zavazuje smluvní strany ke stanovení tzv. národních závazků (Nationally Determined Contributions, NDCs) snižovat emise skleníkových plynů a stanovuje proces, kterým budou tyto národní závazky sledovány a vyhodnocovány.
Jak se svět změnil od podpisu Pařížské dohody? (výběr)
- Dnes je za každý dolar investovaný do fosilních paliv investováno 1,8 dolarů do nízkoemisní energetiky. Ve srovnání s tím bylo v roce 2015 za každý dolar investovaný do fosilních paliv investováno do nízkoemisní energetiky jen 0,8 dolarů. (viz zpráva World Energy Outlook 2023 Mezinárodní energetické agentury IEA)
- Celkové investice do nízkoemisní energetiky se od roku 2015 zvýšily o přibližně dvě třetiny. (viz zpráva World Energy Outlook 2023 Mezinárodní energetické agentury IEA)
- V roce 2015 bylo 0,6 % nově prodaných aut na elektrický pohon (viz zde), v roce 2023 už je to 18 %. (viz zpráva World Energy Outlook 2023 Mezinárodní energetické agentury IEA)
- Přímé dotace do fosilní paliv stále rostou: v roce 2015 šlo o 391 miliard amerických dolarů, v roce 2021 o 503 miliard, což je 1,3× víc. V roce 2022 byly fosilní dotace dokonce na úrovni 1,3 bilionů dolarů, ale jednalo se o výjimečné náklady v rámci energetické krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. (viz
https://fossilfuelsubsidytracker.org/) V roce 2021 šlo do dotací na obnovitelné zdroje 2× méně peněz než na podporu fosilních paliv. (Viz Infolist CDE)