„Meziroční růst cen zemědělských výrobců zpomalil na 7,1 %, což představuje výrazný pokles ze srpnových 11,4 %. Vyplývá to z dnes zveřejněných zářijových indexů cen výrobců ČSÚ. V rostlinné výrobě došlo k meziročnímu poklesu o 0,8 %, zejména zelenina zlevnila o 16,9 % a brambory o 18,5 %. V živočišné výrobě ale ceny nadále rostou – meziročně o 19,1 %. Ceny vajec vzrostly o 42,8 %, skotu o 40,9 % a mléka o 19,7 %. Klíčové je, že meziměsíčně se tyto ceny oproti srpnu stabilizovaly a nadále výrazně nerostou,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
„Průmyslové ceny meziročně klesly o 1,0 %. Hlavní příčinou je pokles cen energií – elektřina a plyn zlevnily o 3,8 %, uhlí o 10,5 %. Ale i mimo energetiku vidíme změnu, chemické látky zlevnily o 7,8 %. I bez cen energií pozorujeme zmírnění růstu průmyslových cen, v září meziročně rostly jen o 0,2 % – zatímco v srpnu to bylo 0,5 %. Vidíme tedy zpomalování, které signalizuje, že poptávka po průmyslové produkci je slabší. To je pozitivní zpráva pro spotřebitele – cenový tlak slábne,“ vysvětluje Kymlička.
„Ve stavebnictví pokračuje mírný růst – ceny stavebních prací meziročně vzrostly o 3 %, materiály o 1 %. Zajímavý vývoj jsme v září viděli u tržních služeb. Služby meziročně rostly o 4,5 %, meziměsíčně o 1,4 %. Reklamní služby vzrostly meziměsíčně o 18,1 % a mediální služby o 16,7 %. Tento růst v září souvisí s kombinací faktorů – začátek školního roku bývá pro marketing atraktivní období a podzimní nábor zaměstnanců rovněž zvyšuje poptávku po reklamě a propagaci. Letos navíc vyšší poptávku po mediálním prostoru ovlivnily také kampaně před sněmovními volbami. Pokud z tohoto segmentu vyloučíme reklamu, růst tržních služeb se snižuje na 3,3 % meziročně, což je standardnější tempo,“ doplňuje Kymlička.
„Zářijová čísla potvrzují, že cenové tlaky na straně výrobců slábnou. Zemědělství se vrací k nižším tempům růstu po letním vzestupu, ceny ostatních průmyslových výrobků ve své podstatě stagnují. Ceny energií jsou meziročně nižší. To vytváří příznivé podmínky pro pokles spotřebitelské inflace, kterou budou táhnout hlavně nižší ceny energií a pokles cen v rostlinné výrobě. Kvůli dlouhodobě rostoucím cenám v živočišné výrobě však nelze očekávat tak rychlé snižování inflace, jaké by si spotřebitelé přáli. Česká ekonomika se ochlazuje – poptávka oslabuje a cenové tlaky ustupují. To naznačuje, že se inflace vrací k cíli ČNB, což snižuje tlak na zpřísňování měnové politiky,“ uzavírá Petr Kymlička.