Praha, 6. prosinec 2012 – Čeští podnikatelé při úvaze, kde založit sídlo své společnosti, stále v hojné míře využívají zahraničních daňových rájů. Poptávka v třetím kvartále potvrdila nárůst o 15 % oproti stejnému období za loňský rok. Potvrzují to i čísla společnosti Companies and Companies (Co8Co.eu), zabývající se prodejem ready-made společností a zakládáním nových firem přes jednoduchý online formulář na http://www.co8co.eu/. Firmy již tolik nezajímají nižší daňové odvody, standardně spjaté s daňovými ráji, jako spíše zajištění anonymity vlastnictví a ochrana majetku. V daňových rájích je již 12474 firem. (TZ)
„Oproti loňskému roku se zvedl zájem o nastavení struktury firem s přesunem vlastnictví struktury do zahraničí až o 15 %,“ komentuje čísla za tři čtvrtě letošního roku Ivan Hruškovič z Companies and Companies, který se zabývá na www.co8co.eu, prodejem ready-made firem. Mezi nejoblíbenějšími daňovými ráji zůstává Kypr a Seychely. Snižuje se zájem o Nizozemsko a Lucembursko.
České podnikatelské prostředí je pro podnikání čím dál méně příznivé i přes řadu legislativních opatření. Současný stav ostatně vyplývá i z nedávno zveřejněné studie Světové banky s názvem Doing Business Report 2013, která hodnotí podmínky pro podnikání v 185zemích světa. Ačkoli si Česko pohoršilo jen o jednu pozici, umístilo se až na 65. příčce. I z tohoto důvodu neustále roste obliba o takzvané evropské akciové společnosti, neboli Societas Europaea (SE). „Podnikatelé si tak mohou zvolit v EU zemi, která jim nejlépe vyhovuje a zvolit sídlo právě v této zemi,“ uvádí jednu z hlavních výhod Ivan Hruškovič z Co8co.eu.
V daňových rájích je již 12474 firem
Dle veřejně dostupných zdrojů jen za tři čtvrtě roku 2012 přibylo 337 společností, které jsou ovládané z některého z daňových rájů. Z takto označovaných zemí je celkově řízeno 12474 českých firem. Zahraniční „matky“ pocházejí v nejpočetnějších případech z USA (122), Kypru (114) a Seychel (69). Firmy, které mají sídla v USA či Seychelách využívají možnosti držet majetek anonymně, Kypr zas nabízí nízké zdanění. Mezi hlavní důvody, proč podnikatelé volí založení společnosti na Kypru, patří především daňové odvody. „Kypr uzavřel velké množství smluv o zamezení dvojího zdanění. A tak nejsou příjmy kyperských společností ze zahraničí zatíženy žádnými, případně nízkými daněmi,“ potvrzuje Ivan Hruškovič z http://www.co8co.eu/.
Daňovou optimalizaci využívají firmy napříč obory. Vedou ty, podnikající ve sféře mezinárodního obchodu, dále v poskytování poradenských služeb, elektronických služeb, reklamních služeb, zprostředkování.
o zavedení srážkové daně za platbu poslanou do těchto zemí. Mezi další vcelku radikální opatření by mohlo být přijetí zákona, který zamezí vyplácení vysokých poplatků sesterským divizím firem v daňových rájích. Společnosti toho využívají například při proplácení služeb jako je správa počítačových systémů nebo poradenství. Uměle tak přesunují zisk do oblastí, kde jsou nízké, případně nulové daně a v sídle podnikání nic neplatí.
Pykat bude Starbuck, hříšníky jsou i Google a Amazon
Mezinárodní kavárenský řetězec Starbucks ve Velké Británii chystá změnu politiky. Kvůli tomu, že za poslední tři roky v zemi neodvedl do státní kasy ani libru, čelí obvinění z krácení daně z příjmu. Společnost má přitom miliardové tržby. To se prý nyní změní. Britové navíc začali firmu bojkotovat. Podobně jsou na tom i giganti jako Google či Amazon. Známý provozovatel vyhledávače a dalších internetových nástrojů vyvádí zisky do Irska a do britského rozpočtu přispěl loni jen 0,4 procenty z celkových příjmů.
ČR zvýší srážkovou daň a tím stíží jejich odvedení
Vláda chce zastavit úniky peněz do zemí, kde se daně neplatí. Ministerstvo financí bude mít od příštího roku další nástroj, jak tomu zamezit. Za nezdaněný převod peněz, například na účet na populárních Seychelách při platbě za těžko prokazatelné služby, se bude místo dosavadní srážkové daně ve výši 15 % od počátku příštího roku platit 35 %. Stát si od toho slibuje, že získá do kasy zhruba miliardu korun. Podle Ivana Hruškoviče z Companies and Companies se to však dotkne jen menších firem. „Větší společnosti vědí, jak v rámci současné daňové struktury EU optimalizovat své odvody. Proto je není možné zatížit dodatečným zdaněním například ve formě plánovaného zvýšení srážkové daně. Úkolem státu by tak mělo být v první řadě zlepšení legislativního prostředí,“ míní Hruškovič.