Praha 21. prosince 2021 – Počet nesplácených půjček na bydlení klesl v říjnu pod jedno procento. Je to historicky podruhé, kdy úvěr na bydlení nesplácí méně než jeden dlužník ze sta. Dokonce i u spotřebitelských úvěrů se po dvanácti měsících obrátil negativní trend mírného růstu počtu neplatičů a jejich podíl se vrátil pod pět procent, což je průměr z posledních let konjunktury.
Neopakuje se tedy situace po finanční krizi v roce 2008, kdy počet neplatičů hypoték stoupal z hodnoty 1,5 procenta až od roku 2013 na maximum 3,5 procenta. „Po vypuknutí pandemie COVID-19 jsme očekávali v horizontu jednoho roku výraznější nárůst neplatičů, podobně jako tomu bylo u minulé hypoteční krize. Díky masivní podpoře státu se ale nic takového nestalo a velké finanční problémy má jen skupina obyvatel, kterých se lockdown přímo dotýkal a byli mimo podpůrné programy,“ ohodnotil pozitivně podpůrná ekonomická opatření Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, které spravuje pohledávky velkých firem.
Češi patří dlouhodobě mezi nejspolehlivější plátce půjček v Evropě, u obzvlášť u hypoték. I přesto, že si od první uzávěry ekonomiky v březnu 2020 vypůjčili do října 2021 dalších téměř 250 miliard korun a celkově tak bankám dluží přes 2 bilióny. „Navzdory nepříznivým dopadům koronavirové krize dnes neplatí půjčky jen malá část dlužníků, kteří se dostali do nějakých životních problémů. Většina z nich se snaží komunikovat a své závazky nějak řešit. Jsou si vědomi, že jim jde o střechu nad hlavou,“popsal Jakub Zetek neplatiče hypoték. V M.B.A. Finance dnes řeší řádově jen desítky nesplácených hypoték. Nejčastěji s dlužníkem konzultují jeho situaci a společně se snaží domluvit na splátkovém kalendáři přijatelném pro obě strany.
Podle Zetka je ovšem otázkou, co v budoucnu udělají s platební morálkou obyvatelstva rostoucí ceny. Míra meziroční inflace spotřebitelských cen v listopadu 2021 narostla o 6 procent a v příštím roce by měla dále stoupat. Výdaje obyvatelstva akcelerují hlavně položky jako je energie a bydlení nebo potraviny, které u nich tvoří větší podíl spotřeby a jsou pro ně nezbytné. V součtu výrazně sníží reálné příjmy a na rozpočet řady domácností budou mít pravděpodobně fatální dopady.