Daňové a legislativní změny platné od roku 2024 jsou ve větší míře součástí vládního konsolidačního balíčku. Mezi ně patří především vyšší zdanění právnických osob, rozsáhlé změny v DPH či změny ve zdanění fyzických osob. Větší důraz je kladen rovněž na zabezpečení na stáří. Kromě konsolidačního balíčku přichází i řada dalších změn, především regulace NIS2 či změny v pracovním právu.
Experti PwC Česká republika a PwC Legal opět přinášejí přehled daňových a právních novinek, které začnou platit v novém roce.
Přísnější pravidla pro kybernetickou bezpečnost NIS2
Koncem roku by měl vstoupit v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který transponuje evropskou směrnici NIS2 a zavádí mechanismus bezpečnosti dodavatelského řetězce. Cílem NIS2 je především větší ochrana služeb důležitých pro stát a jeho občany.
„Zatímco dosavadní pravidla se v ČR týkala zhruba 500 firem, nově jich bude více než 9000. Subjekty, kterých se regulace týká, nadto již nebude určovat NÚKIB, ale povinné osoby se budou muset samostatně identifikovat a u NÚKIB proaktivně registrovat. Následně tyto společnosti budou muset zavést systém řízení bezpečnosti informací a organizačně-technická bezpečnostní opatření, hlásit kybernetické incidenty a smluvně zajistit bezpečnost dodavatelských řetězců,“ vysvětluje Lenka Michalcová, advokátka PwC Legal.
Dotčené firmy budou dle nové zákonné povinnosti rozděleny do dvou skupin, do té s více povinnostmi spadají např. banky, energetické společnosti, operátoři, výrobci léků, poskytovatelé cloudových řešení nebo vybrané orgány státní správy.
„Ruku v ruce se zvýšeným důrazem na kybernetickou bezpečnost výrazně vzrostou pokuty za nedodržování předepsaných pravidel. Ty mohou v extrémním případě dosáhnout až 250 milionů korun nebo 2 % z obratu firmy,“ dodává Petr Šimsa, expert na regulatorní oblast kyberbezpečnosti v PwC Česká republika.
Novela zákona o účetnictví: Firmy budou muset povinně reportovat o udržitelnosti
Stále významnější roli ve výkaznictví hraje tzv. nefinanční reporting. Novela zákona o účetnictví určuje osoby povinné k nefinančnímu reportingu i oblasti poskytovaných informací: vliv činnosti firmy na životní prostředí (a životního prostředí na firmu), sociální a zaměstnanecká odpovědnost, respektování lidských práv a boj proti korupci.
Za rok 2024 bude reporting povinný pro firmy, které kumulativně splní čtveřici podmínek: jedná se o velkou účetní jednotku nebo konsolidující jednotku, která je obchodní společností a zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.
„V praxi ale dopadne na daleko víc firem. Banky, které už reporting na základě dobrovolnosti nebo skupinové regulatoriky odevzdávají, budou kvůli financování po firemních klientech chtít data, která jsou v podobném detailu, jako ta pro nefinanční reporting dle CSRD. Analogickou skupinou jsou velké průmyslové firmy v čele s automobilkami, které budou chtít po svých dodavatelích vyplněný dodavatelský dotazník,“ vysvětluje advokátka PwC Legal Olga Kaizar.
Zpráva o nefinančním reportingu tak bude muset být nově zveřejňována společně s výroční zprávou společnosti. Firmy ve zprávě budou muset popsat svou obchodní činnost a její dopad na všechny zmíněné ESG aspekty podnikání. Zároveň popíší i konkrétní kroky a opatření, které v oblasti ESG podnikají i hlavní rizika spojená s touto oblastí.
„Dopad činnosti firem na jednotlivé ESG oblasti nerezonuje jen firmami samotnými, ale stále více zajímá klienty i potenciální investory. Jednotný nefinanční reporting umožní v budoucnosti jednoduché porovnání firem, přispěje k větší transparentnosti i lepšímu povědomí o tom, jak se která firma k sociální a environmentální odpovědnosti staví,“ dodává Olga Kaizar.
Novela zákona o účetnictví: Přechod na funkční měnu
Novela zavádí možnost přechodu na tzv. funkční menu. Tedy možnost vést účetnictví v jiné měně, než je česká koruna, za předpokladu, že v této měně daná účetní jednotka realizuje většinu transakcí. Typicky je to tak nástroj užitečný pro exportéry, nebo pro firmy vlastněné zahraniční mateřskou společností, které pro tuto mateřskou společnost již nyní připravují svůj reporting dle IFRS a současně pro tento účel uplatňují euro, americký dolar nebo britskou libru jako svou funkční měnu.
Pro tyto společnosti může přechod na funkční měnu v českém účetnictví představovat příležitost jak dlouhodobě podstatně snížit kurzové riziko a zároveň zjednodušit své procesy a administrativu vzhledem k tomu, že již nebude potřeba vést dva samostatné účetní okruhy.
Na zavedení funkční měny pro účely účetnictví reaguje také novela zákona o daních z příjmů. Novela komplexně upravuje pravidla pro přepočty vybraných daňových atributů a kritérií daňového zákona do funkční měny. Základ daně z příjmů budou poplatníci vypočítávat ve stejné měně, v jaké vedou účetnictví. Daňové přiznání se však i nadále bude vyplňovat v českých korunách (ministerstvo financí počítá s tím, že v budoucnu se i daňové přiznání bude vyplňovat ve funkční měně, avšak daňová správa bude muset mezitím upravit svůj informační systém).
Přestože řada společností možnost přechodu na funkční měnu přivítá, neočekáváme, že by tuto možnost firmy ve velkém začaly využívat od 1.1. 2024, odkdy bude novela účinná. „Přechod na funkční měnu bude vyžadovat zásah do stávajících účetních a finančních systémů, což bude často znamenat nezanedbatelnou počáteční časovou a finanční investici. Z tohoto důvodu se dá očekávat, že své rozhodnutí přestoupit na funkční měnu firmy minimálně o jeden rok odloží,“ vysvětluje Miroslav Šmíd, expert PwC Česká republika na finanční reporting a kapitálové trhy.
Uhlíkové clo (CBAM) – v lednu čeká dovozce klíčový první reporting
Už od října 2023 platí v zemích Evropské unie včetně Česka systém CBAM. Nyní se týká dovozců železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku, hnojiv, některých prekurzorů a omezeně i navazujících výrobků.
Podstatou CBAM je výběr tzv. uhlíkového cla z dovozu surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Dovozci budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek.
Ačkoli samotné platby budou nabíhat až v příštích letech, už v lednu čeká firmy, které dováží vybrané komodity ze zemí mimo Evropskou unii, report za uplynulý kvartál (4Q2023). „Je důležité si u tohoto historicky prvního reportu správně nastavit metodiku a provést revizi celních kódů. Všechny následné reporty by měly zachovávat kontinuitu, lze zároveň předpokládat, že každá následná změna musí být odůvodněna, potenciálně může vzbudit pozornost celní správy,“ radí advokátka PwC Legal Olga Kaizar.
Zpřísnění pravidel pro DPČ a DPP, home office povinně v písemné dohodě
Novela zákoníku práce zpřísňuje uzavírání dohod o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohod o provedení práce (DPP). I zaměstnanci na DPČ nebo DPP musejí mít nárok na minimální státem stanovenou mzdu (ta mimochodem od nového roku také vzroste na 18.900 Kč), stejně tak budou mít nově zákonný nárok na příplatky za práci v noci, o svátcích, za ztížené pracovní prostředí či o víkendech. Novela také zavádí nutnost sledovat nárok na dovolenou či povinnost písemného rozvrhu pracovní doby alespoň tři dny předem.
„Veškeré změny vedou především k tomu, aby zaměstnanci na DPP či DPČ získali obdobná práva jako zaměstnanci v pracovním poměru. Důsledkem bude, že některých prací na tyto dohody bude ubývat v důsledku čehož někteří zaměstnanci mohou směřovat až do šedé ekonomiky. To ve výsledku nepomáhá ani zaměstnancům ani státu, který přichází o nemalé finanční prostředky, ať už na nižším výběru daní nebo sociálního a zdravotního pojištění,“ vysvětluje Petr Glogar, advokát PwC Legal.
Novela zákoníku práce také uvádí povinnost uzavření písemné dohody při vykonávání práce z domova a paušální náhradu nákladů na home office, který přitom zůstává nenárokový. Novela myslí i na digitalizaci uzavírání pracovních smluv nebo jednodušší zasílání výpovědí.
Konsolidační balíček: změna sazeb DPH a spotřební daně
Jednou z největších a nejvíce diskutovaných změn v celém konsolidačním balíčku je úprava sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Mezi nejvýznamnější změny patří:
- Zavedení dvou sazeb DPH místo dosavadních tří: základní sazba ve výši 21 % a snížená 12%
- Do základní sazby se přesouvají: nealkoholické nápoje (kromě pitné vody, mléka a tekutých mléčných výrobků), vnitrostátní letecká doprava, opravy obuvi a oděvů, opravy jízdních kol, sběr a likvidace komunálního odpadu
- Snížení sazby DPH z 15 na 12 %: potraviny (kromě nápojů), stavební a montážní práce, některé farmaceutické výrobky a pomůcky
- Zvýšení sazby DPH z 10 na 12 %: vodné a stočné, dodávky tepla, vstupenky na kulturní a sportovní akce, léky, ubytovací a stravovací služby
- Osvobození od DPH: knihy včetně těch elektronických
Dochází také ke zvýšení spotřební daně u tabáku a tabákových výrobků, a to nově včetně náplní do elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků. Zvyšuje se spotřební daň u lihovin, výjimka na nulovou daň nadále zůstala u tzv. tichých vín.
Konsolidační balíček: příjmové daně
Daň z příjmů právnických osob se od roku 2024 zvyšuje z 19 na 21 procent. Daňové odpisy osobních automobilů budou nově omezeny pořizovací cenou maximálně 2 mil. Kč. Pozitivní změnou je možnost pro poplatníky zvolit si nezdaňování tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů. Stačí poslat správci daně příslušné oznámení nejpozději do 3 měsíců od začátku období, v němž poplatník hodlá tento postup poprvé uplatnit.
U fyzických osob dojde k výraznému omezení u zaměstnaneckých benefitů. Většina nepeněžních benefitů bude nově osvobozena od daně pouze do úhrnné roční výše rovnající se polovině průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 to představuje roční částku přibližně 22 tis. Kč). Nad tuto hranici již budou benefity podléhat dani z příjmů i všem povinným odvodům.
Dále dochází např. ke zrušení daňových slev na studenta a za umístění dítěte do školky (tzv. školkovné). Omezuje se i možnost uplatnění slevy na nepracujícího manžela či manželku. A to tak, že slevu lze nově čerpat pouze do doby než vyživované dítě dovrší 3 roky věku.
„Zvlášť pozitivně vnímám zejména možnost nezdaňování nerealizovaných kurzových rozdílů. Je to postup vhodný zvláště pro ty společnosti, které v minulosti čelily velkým výkyvům v daňové povinnosti právě kvůli změnám kurzu české měny, ale nechtějí zvolit komplikovanější postup a přecházet na funkční měnu euro či dolar. Naopak nepopulární budou zejména změny v oblasti osvobození zaměstnaneckých benefitů. Ty se staly oblíbenou součástí odměňování a mnoho firem bude muset přistoupit k podstatným změnám systému zaměstnaneckých výhod,“ říká partner PwC a odborník na příjmové daně David Borkovec.
Daňový odpočet na dlouhodobý investiční produkt
Stát chce ještě více motivovat občany, aby pro zajištění spokojeného stáří nespoléhali jen na státní důchody. Přišel tedy s novým daňovým zvýhodněním pro tzv. dlouhodobé investiční produkty. Doposud stát umožňoval daňové odpočty u penzijního připojištění nebo životního pojištění.
„Nově lze odpočet až 48 tisíc korun ročně na straně zaměstnance a uznatelný příspěvek až 50 tis. Kč ročně na straně zaměstnavatele uplatnit na investici do tzv. dlouhodobého investičního produktu. Poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu může být např. banka a majetkem tvořícím tento produkt mohou být např. peněžní prostředky, cenné papíry obchodované na burze, státní dluhopisy, akcie investičních fondů. Seznam poskytovatelů těchto produktů bude vést a zveřejňovat ČNB,“ vysvětluje partner PwC David Borkovec.
Podmínkou pro uplatnění daňového odpočtu u dlouhodobého investičního produktu je je investování po dobu alespoň 10 let s tím, že investici nelze vybrat před dosažením 60. roku života.
O PwC
Posláním značky PwC je budování důvěry ve společnosti a řešení důležitých problémů. Jsme globální sítí firem, která ve 152 zemích zaměstnává více než 328 000 lidí. Na českém trhu působíme od roku 1990. Odborníci PwC se zaměřují hlavně na kvalitní auditorské, poradenské, technologické, daňové a právní služby. Zjistit více můžete na adrese www.pwc.com.
© 2022 PwC. PwC označuje síť PwC a/nebo jednu či více jejích členských firem, z nichž každá je samostatným právním subjektem. Další podrobnosti najdete na www.pwc.com/structure.