Praha/Manaus – 8. dubna 2025: Nelegální těžba zlata zničila za poslední dva roky 4219 hektarů amazonského deštného pralesa jen na čtyřech územích domorodých kmenů. Ukazuje to nová analýza satelitních dat z let 2023 až 2024 v reportu “Toxické zlato”, který dnes vydala brazilská kancelář Greenpeace. Zároveň výzkumníci odhalili velké nesrovnalosti týkající se deklarovaného vývozu zlata, z nichž vyplývá, že ilegálně vytěžené zlato se dováží do Evropy. [1] Evropské centrální banky přitom v poslední době masivně zlato nakupují. Konkrétně Česká národní banka začala masivně nakupovat zlato a od konce roku 2022 jeho zásoby zvýšila na více než čtyřnásobek. Do roku 2028 pak chce ČNB dnešní zásoby ještě zdvojnásobit na 100 tun, tedy na necelý desetinásobek zásob, které měla v roce 2022.
Podle reportu “Toxické zlato” nepřináší snaha vlády omezení nelegální těžby zlata, ale spíše změnu míst, kde k ničení pralesa dochází. Zatímco na území Yanomami, Munduruku a Kayapó intenzita těžby klesla, na území Sararé došlo k dramatickému nárůstu a nelegální těžba vzrostla o 93 %. Greenpeace vyzývá k zastavení obchodu s nelegálně vytěženým zlatem, ke kterému je zapotřebí koordinovaných opatření.
Jorge Eduardo Dantas, vedoucí kampaně pro domorodé obyvatelstvo z brazilské pobočky Greenpeace, uvedl:
„Dokud nelegálně vytěžené zlato ve velkém nakupují různé světové státy, zůstává to skutečnou hrozbou pro domorodé národy, amazonský prales a globální klima. Těžba zlata způsobuje odlesňování, ztrátu biodiverzity a otravuje řeky i lidi. Potřebujeme trvalý a komplexní přístup k boji proti nelegální těžbě zlata – ze strany Brazílie i zemí, které zlato dovážejí.“
Zpráva „Toxické zlato“ organizace Greenpeace Brazílie sleduje cestu nelegálního zlata z Amazonie na světové trhy. Jak je ve zprávě podrobně popsáno, v roce 2024 byly třemi hlavními destinacemi brazilského vývozu zlata Kanada, Švýcarsko a Velká Británie – hlavní mezinárodní uzly pro rafinaci a obchod [2]. podle zprávy hraje obzvláště významnou roli Švýcarsko, které slouží jako největší mezinárodní obchodní uzel pro zlato a brána pro více než polovinu dovozu zlata do EU.
Celosvětová poptávka, která je hnací silou nelegální těžby, se pravděpodobně nezpomalí. Jen v roce 2024 vzrostla cena zlata o 44 % a mnoho centrálních bank deklaruje záměr vytvořit si zásoby zlata, včetně České národní banky. [3]
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace Česká republika, říká:
“Pro život na naší planetě nutně potřebujeme Amazonský prales, ne zlaté pruty, na které se práší v bankovních trezorech. Proto je nutné, aby se ilegálně vytěžené zlato, kvůli kterému se kácí pralesy, nedostávalo vůbec na trh a aby mezinárodní prodejci zveřenili své dodavatelské řetězce.”
Nelegální těžba zlata je v Brazílii hlavní příčinou ztráty biologické rozmanitosti a sociálního napětí, které neúměrně postihuje komunity původních obyvatel a další zranitelné skupiny obyvatel. Vědci zjistili, že rtuť používaná při těžbě kontaminuje lesy a vodní toky, čímž ohrožuje volně žijící živočichy a lidské zdraví. [4]
Bývalý, krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro záměrně oslabil kontrolu životního prostředí v Amazonii. To vyvolalo v letech 2018-2022 nebývalý boom, při kterém došlo k ohromujícímu 265% nárůstu nelegální těžby zlata na území původních obyvatel. [5] Od roku 2023 současná brazilská vláda zintenzivnila bezpečnostní a monitorovací opatření v klíčových oblastech. Výzkum Greenpeace Brazílie však ukazuje, že nelegální těžaři se nadále přizpůsobují a pokračují v destrukci napříč pralesem.
Brazilský Nejvyšší federální soud nedávno rozhodl o uzavření právní mezery, která umožňovala výkupcům přijímat zlato bez prokázání jeho původu, což podporovalo nekontrolovaný rozkvět nelegální těžby – často na domorodých územích. Výkupci zlata si nyní musí ověřovat legálnost svých nákupů a vláda je povinna prosazovat přísnější dohled. Toto rozhodnutí představuje zásadní krok v boji proti nelegální těžbě. Brazilská kancelář organizace Greenpeace však zdůrazňuje, že k zajištění trvalé ochrany je třeba přijmout další opatření, která by se zaměřila na vývoz zlata.
Fotografie jsou k dispozici v mediální knihovně Greenpeace. Celá zpráva je k dispozici zde.
Poznámky:
[1]
Podle šetření švýcarský dovoz převyšoval vykázaný brazilský vývoz o 67 % v roce 2022 a o 62 % v roce 2023.
[2]
Tabulka z reportu „Toxické zlato“ uvádí hlavní destinace brazilského vývozu zlata v roce 2024
| Země určení | Hodnota obchodu | Čistá hmotnost (t) |
| Kanada | 1 838 546 881 USD | 29,4 |
| Švýcarsko | 948 234 974 USD | 16 |
| Velká Británie | 579 388 660 USD | 7,5 |
| Spojené arabské emiráty | 211 441 948 USD | 3 |
| USA | 185 659 448 USD | 2,8 |
| Německo | 155 350 990 USD | 2,2 |
| Indie | 29 515 833 USD | 0,4 |
[3] Gold Demand Trends 2024 and Central Banks stock up on gold
[4] Report reveals widespread use of smuggled mercury in Amazon gold mining
[5] More than 90% of Brazil’s gold mining is concentrated in the Amazon (pt-br)