Evropská komise vybere přes 140 miliard eur ze zisků energetickych firem na pomoc s účty

středa 14. září 2022 – Předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyen dnes představila cíl evropského zastropování cen elektřiny z neplynových zdrojů, které by mělo přinést 140 miliard eur (v přepočtu přes 3,4 bilionu korun) [1]. Návrh samotného plánu již včera unikl na veřejnost a informovala o něm média. Ekologické organizace považují evropský přístup za slučitelný s domácím řešením cenových stropů pro drobné odběratele, kterému návrh Evropské komise zajistí financování. Upozorňují však, že ani evropské, ani české řešení samo o sobě nezajistí ochranu před energetickou chudobou, neboť i zastropované ceny budou několikanásobně vyšší, než před začátkem zdražování na podzim minulého roku. Stropy také nezajistí systémovou prevenci energetické chudoby. K tomu je potřeba zpřístupnit lidem zateplování domů a vlastní či komunitní zdroje čisté energie.

Continue reading „Evropská komise vybere přes 140 miliard eur ze zisků energetickych firem na pomoc s účty“

Už žádná sója a palmový olej z pralesa. Evropský parlament podpořil silný zákon proti odlesňování

Praha/Brusel – 13. září 2022: Evropský parlament dnes přijal zásadní zákon EU proti celosvětovému odlesňování, který zakazuje prodávat v EU výrobky a komodity spojené s ničením lesů a porušováním lidských práv. Napravil tak selhání členských států, které návrh zákona výrazně oslabily. Finální znění zákona vzejde z tzv. trialogu mezi Evropským parlamentem a Komisí, který povede v rámci českého předsednictví MInisterstvo zemědělství. 

Continue reading „Už žádná sója a palmový olej z pralesa. Evropský parlament podpořil silný zákon proti odlesňování“

Zastropování cen energii je přiměřené. Vláda však nyní musí přijít s plánem na pomoc zranitelným a odbrzdit rozvoj čistých a levných zdrojů

úterý 13. září 2022 – Česká vláda včera představila návrh na snížení cen elektřiny a plynu pro domácnosti, obce a malé firmy. Zastropování na úrovni 6 korun za kWh silové elektřiny a 3 koruny u zemního plynu je podle ekologických organizací Greenpeace ČR a Hnutí DUHA přiměřené, jde o výrazné snížení cen pro koncové spotřebitele, které zároveň nebude odrazovat od úsporných opatření. 

Continue reading „Zastropování cen energii je přiměřené. Vláda však nyní musí přijít s plánem na pomoc zranitelným a odbrzdit rozvoj čistých a levných zdrojů“

Funkční řešení snížení cen energií musí cílit na ohrožené a motivovat k úsporám a čisté energii

pondělí 12. září 2022 – Česká vláda dnes představí návrh na snížení cen elektřiny pro spotřebitele. Ceny energií jsou neúnosné pro domácnosti i firmy. Ekologické organizace upozorňují, že aby bylo řešení funkční, musí se strop či kompenzace vztahovat na základní spotřebu (nižší než v minulosti) a snížit cenu elektřiny tak, aby to lidem pomohlo a zároveň zůstala motivace ke snižování odběru. Řešení však nutně musí zohlednit zranitelné odběratele, které vysoké ceny ohrožují kvůli nízkým příjmům či z jiného sociálního důvodu a poskytnut jim cíleně ještě vyšší pomoc. Souběžně by měla vláda odstranit překážky, které brání tomu, aby i nízkopříjmové domácnosti využívaly lokální obnovitelné zdroje a zateplovaly domy.

Continue reading „Funkční řešení snížení cen energií musí cílit na ohrožené a motivovat k úsporám a čisté energii“

Zisky z elektráren mají jít lidem. Státy musí pomoci zranitelným a srazit závislost na plynu

Praha/Brusel – 9. září 2022: Energetičtí ministři a ministryně států EU se shodli na celoevropském zásahu do trhu s elektřinou, který bude spočívat v odvodu zisků z výroby elektřiny v levnějších zdrojích (zejména jaderné a obnovitelné, ale i uhelné) a jejich využití na pomoc lidem s vysokými účty za elektřinu, kterou na neúnosnou úroveň zdražuje drahý zemní plyn a nejistota ohledně jeho dodávek. Nyní je klíčové, aby Česko využilo peníze dobře a zaměřilo nejvyšší pomoc nejohroženějším. Musí také více pomoci lidem se zvládnutím cen plynu na vytápění. Zároveň je nutné zrychlit energetické renovace domů, rozvoj domácích obnovitelných zdrojů a umožnit lidem sdílení čisté a levné energie.   

Řešení navazuje na dřívější návrh Evropské komise [1], který počítá s tím, že pro každý zdroj energie by se stanovila nejvyšší možná cena, za níž by mohl prodávat, a částky nad tímto stropem by se odevzdávaly do fondu, z něhož by pak byly placeny kompenzace spotřebitelům za drahou elektřinu. 

Výhodou tohoto řešení je podle ekologických organizací, že cena elektřiny bude nadále motivovat k úsporám a nahrazování lokálními obnovitelnými zdroji, k čemuž mohou být využity i zaslané peníze. Kompenzace lidem a firmám je však nutné nastavit tak, aby nezvýhodňovaly vyšší spotřebu. Zároveň je nutné, aby kompenzace byly cílené a nejvíce se dostalo na ty, co mají nejnižší příjmy a jsou nejvíce ohroženi energetickou chudobou. Nutnost peníze přerozdělovat a závislost na správném nastavcení je zároveň největší slabina tohoto řešení. [2]

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHa, říká: 

“Evropské řešení je základ, abychom energetickou krizi zvládli. Přesun peněz za elektřinu z domácností, firem či obcí k výrobcům není udržitelný. Využití zisků je cestou, jak vysoké ceny zvládnout. Ale je na České republice, jestli dokáže správně zacílit pomoc, aby se nejvíce dostalo nejpotřebnějším. A zároveň je jasné, že jde o krizové řešení a kupujeme si čas, který musíme maximálně využít pro zateplování domů, instalaci solárních panelů či rozvoj komunitní energetiky, aby lidé, firmy i obce mohli zásadně snížit svoji závislost na nevyzpytatelném energetickém trhu.”

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace, uvádí: 

“Dosavadní shodu evropských politiků je třeba ocenit, zároveň však bude záležet na tom, jak bude vypadat konkrétní pomoc a zda skutečně doputuje k těm nejvíce ohroženým skupinám obyvatel. Současně nesmíme zapomínat na dlouhodobá řešení. Energetický systém je dnes uzpůsoben na míru velkým centrálním fosilním zdrojům, současná krize přitom odkryla jeho slabá místa. Zárukou energetické bezpečnosti a levné energie tak do budoucna může být množství malých obnovitelných zdrojů a systémy komunitní energetiky, které zajistí co největší lokální energetickou soběstačnost.” 

Continue reading „Zisky z elektráren mají jít lidem. Státy musí pomoci zranitelným a srazit závislost na plynu“

Jak na drahé energie? Obě navrhovaná evropská řešení mohou lidem snížit účty za elektřinu

Praha – 8. září: V pátek 9. září se na mimořádném jednání v Bruselu sejdou evropští ministři pro energetiku, aby řešili vysoké ceny elektřiny. Ekologické organizace vítají, že se evropské státy snaží najít společné řešení evropské energetické krize a upozorňují, že současné fungování trhu s elektřinou je kvůli prudkému nárůstu ceny fosilního plynu a obavám ze zastavení jeho dodávek neudržitelné. 

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely jsou reálně na stole dva druhy řešení – omezení vlivu, který mají plynové elektrárny na určování ceny elektřiny, nebo zdanění nadměrných zisků z výroby elektřiny ve všech neplynových zdrojích a redistribuce získaných peněz mezi spotřebitele. Obě dvě cesty mohou výrazně snížit ceny elektřiny, ale zároveň obě mají své výhody a nevýhody, jak vyplývá z analýzy ekologických organizací. Zároveň by mělo jít o dočasná opatření na zvládnutí krize. Zároveň jsou potřeba trvalé a  a strukturální změny evropského  energetického trhu tak, aby byl stabilnější, bezpečnější a umožnil rychlejší energetickou transformaci a odklon od fosilních paliv. Česká republika také musí odstranit bariéry, které brání rychlejšímu zvyšování energetické soběstačnosti domácností, obcí či firem a tedy i větší odolnosti proti výkyvům na globálním i evropském trhu. 

Porovnání navrhovaných řešení:

  1. Omezení vlivu plynových elektráren na cenu elektřiny

Tento návrh jde podobným směrem jako nedávný návrh Greenpeace ČR. V současné době se cena elektřiny na burze odvíjí od extrémně drahého plynu, protože ji určují provozní náklady nejdražší elektrárny, jejíž provoz je potřebný k uspokojení poptávky. Při zapojování elektráren, ve kterých se spaluje plyn, tak dramaticky stoupá cena elektřiny jako takové, přičemž provozovatelé neplynových elektráren na této situace výrazně vydělávají. Pokud by se zastropovala cena elektřiny na úrovni nejdražšího neplynového zdroje, tedy černého uhlí, mohla by cena elektřiny klesnout až o zhruba dvě třetiny. 

Výhody: 

  • Jedná a se o relativně jednoduchý a rychle proveditelný zásah do trhu. 
  • Došlo by k výraznému snížení ceny elektřiny o dvě třetiny, které by trh okamžitě pocítil. 
  • Snížení ceny elektřiny by oslabilo radikální hlasy volající po vystoupení ze společného energetického trhu a EU. 
  • Při správném nastavení by nemělo docházet k nadstandardním ziskům pro výrobce elektřiny z uhlí. 
  • Tento krok by byl relativně jednoduchý a řešil by hlavní příčinu problému – drahou výrobu elektřiny z plynu, zatímco by nechal ostatní zdroje na pokoji. Lze očekávat, že účastníci trhu by se mu aktivně nebránili. Kvůli extrémně drahým plynovým elektrárnám musejí nyní mít na burze uložené značné finanční prostředky, takže odebrání jejich vlivu na cenu elektřiny je i v jejich zájmu.
  • Výrobci elektřiny by v případě poklesu ceny elektřiny nemuseli na burzu skládat velké finanční sumy, aby zde mohli vůbec obchodovat.
  • Snížení cen elektřiny by pomohlo lidem, kteří z různých důvodů skončili u svého dodavatele na tarifu dodávajícím elektřinu ze spotových trhů. V České republice by takových spotřebitelů mělo být podle ERÚ kolem 5 %

Nevýhody: 

  • Podle ministra Síkely by tento krok sám o sobě mohl vést k vyšší vytíženosti plynových elektráren a vyšší spotřebě plynu. Bylo by tak vhodné provoz plynových elektráren omezovat dalšími dodatečnými opatřeními, například prostřednictvím provozovatelů přenosové soustavy.
  • Tento návrh není zatím rozpracovaný do detailu a neví se, jaký mechanismus by se použil a jak by fungoval. To by mohlo i zbrzdit jeho rychlý nástup v platnost.
  • Toto opatření nemusí řešit dostatečně nadstandardní zisky z výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z jádra. Bylo by tedy vhodné, aby jej ještě doplňovala sektorová válečná daň.
  • Cena elektřiny by nejspíš neklesla na dostatečně nízkou úroveň, aby byly vyřešeny sociální dopady cen.
  • Snížila by se motivace pro úspory energií, i když by stále zůstala relativně vysoká.
  1. Přesun peněz od výrobců ke spotřebitelům

Evropská komise přišla s návrhem, který počítá s tím, že pro každý zdroj energie by se stanovila nejvyšší možná cena, za níž by mohl prodávat, a částky nad tímto stropem by se odevzdávaly do fondu, z něhož by pak byly placeny kompenzace spotřebitelům za drahou elektřinu. Vyplývá to z dokumentu, který unikl před radou

Výhody: 

  • Tento návrh řeší extrémní rentabilitu všech současných neplynových zdrojů. Nemusela by se tak řešit dodatečná válečná daň na energetické společnosti, případně by se taková daň mohla zavádět jen do začátku účinnosti tohoto opatření. 
  • Kompenzace by bylo možné stanovit tak, aby eliminovaly velkou část sociálních dopadů cen energií.  
  • Součástí návrhu je i zavádění opatření k úspoře elektrické energie, a tedy i poptávky.
  • Pokud budou kompenzace správně nastavené, vysoká cena elektřiny by nadále motivovala k úsporám a instalaci vlastních zdrojů.
  • I u tohoto návrhu by nemuseli výrobci elektřiny skládat enormní finanční sumy jen proto, aby vůbec mohli obchodovat na burze.
  • Návrh je již nyní detailněji propracovaný.

Nevýhody:

  • Cena elektřiny na burze by zůstala stále vysoká, což by mohlo vyvolávat dojem, že problém nebyl dostatečně vyřešen a mohlo by to být zneužíváno populisty, kteří na evropský trh a na EU útočí.  
  • Když by reálně nespadla cena elektřiny na burze, lidé kupující za spotové ceny by měli dál velké problémy. Vláda by se musela zabývat tím, jak jim z této situace pomoci. 
  • V tomto návrhu se počítá s přerozdělováním peněz, které je poměrně složité. Očekává se také, že velká část práce bude na bedrech národních států. Zkušenosti z Česka ukazují, že zavádění mechanismu pomoci lidem v podobě úsporného tarifu trvalo dlouho a finální podoba je neúčinná, neboť ohroženým spotřebitelům nepomáhá dostatečně a zároveň posílá peníze i lidem, kteří problémy nemají.  
  • Cenové stropy pro energie by se musely správně nastavit. Hrozí také, že by se shoda na konkrétních stropech hledala obtížně kvůli rozdílným pohledům členských států. Je zde více věcí, které by se musely projednat a dohodnout a to zvyšuje pravděpodobnost krachu jednání i riziko, že bude realizace tohoto kroku trvat příliš dlouho. 
  • Pro výrobce by tento krok byl méně výhodný a snížil by jim výrazně zisky. Dá se očekávat aktivnější odpor z jejich strany. Mohly by hrozit soudní spory či arbitráže. 

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: 

Aktuálně je nutné urychleně zkrotit ceny elektřiny, které tlačí vzhůru drahý plyn a panika s ním spojená. Je zásadní, aby politici využili příležitost a dohodli se na evropském řešení. Veřejnost upadá do stále větších obav a nejistoty a situaci se snaží zneužít nejrůznější populisté. Snahu o celoevropské řešení proto vítáme. Politici musí občanům urychleně poskytnout jasnou perspektivu toho, že ceny elektřiny nebudou růst do nebe a že si ji lidé budou moci dovolit. To lze nejúčinněji zajistit právě na evropské úrovni.” 

Za dlouhodobé řešení považují ekologické organizace podporu energetických úspor, zateplování, solárních střech a změnu vytápění. V neposlední řadě musí česká vláda směřovat k celkové úpravě energetického systému, který je dnes projektován na míru velkým centrálním fosilním zdrojům. Množství malých obnovitelných zdrojů a systémy komunitní energetiky přitom mohou být do budoucna jak zárukou energetické bezpečnosti, tak levné energie. 

Zároveň je ovšem podle ekologických organizací vhodné, aby Česká republika nyní připravovala opatření ke snížení cen elektřiny i na národní úrovni. Takové opatření by mělo vzniknout pro případ, že by se evropské řešení nedohodlo, nebo že by nebylo dostatečné k vyřešení problémů, které se Česka dotýkají. 

Některé státy Evropy a nejnověji i Německo přistoupily ke zdanění mimořádných zisků energetických společností. Logika je podobná jako v případě celoevropského opatření na přesun peněz od výrobců zpět ke spotřebitelům. Návrh speciální válečné sektorové daně, který může být přijatý na národní úrovni, by mohl doplnit i výše uvedené evropské řešení. Velké množství elektrické energie je už totiž prodáno a výrobci elektřiny z něj inkasují nebo budou inkasovat nemalé mimořádné zisky. Mimořádná daň by tak byla cestou, jak vybrat finančí prostředky na kompenzace a pomoc pro domácnosti, které již teď mají problém zaplatit vysoké zálohy a účty ze energie. I v české veřejné debatě se válečná daň často skloňovala.

Nejnovější možností řešení na národní úrovni v Česku, o němž se začalo v médiích psát ve středu, má být  zastropování ceny u koncového spotřebitele. Podle dostupných informací jde ale spíše o nákup elektřiny státem za nižší cenu mimo trh od společností ČEZ, EPH a Sev.en Energy než o reálné zastropování ceny. Společnosti by tak projevily dobrou vůli výměnou za výhodnou půjčku na fungování na trhu s elektřinou, kterou dostaly nedávno od státu, na něj by pak navíc nepotřebovaly tolik prostředků jako dnes. Spekuluje se, že by se tímto způsobem mohly také vyhnout zvažované válečné dani. Ke zmíněnému návrhu na zastropování ceny zatím nejsou žádné detaily. Podle ekologických organizací by v případě, že by se vláda rozhodla pro tento krok, měla zajistit, aby byl výsledek výhodný hlavně pro stát a pro spotřebitele, a ne pro energetické giganty. 

V české  veřejné debatě se objevují také návrhy na posunutí termínu odklonu od uhlí. Před tím ekologické organizace důrazně varují, protože prodlužování uhelného průmyslu za rok 2033 nemůže nijak pomoci v dnešní energetické krizi a současné možnosti navýšení výroby elektřiny z uhlí již byly nyní vyčerpány. Dalším falešným řešením je podle ekologických organizací zrušení trhu s emisními povolenkami, nebo jeho výrazná reforma, která by cenu povolenky srazila na zlomek současné hodnoty. Cena emisní povolenky nyní klesla zhruba o 20 euro – při současných cenách zdražuje elektřinu jen o několik procent a její zrušení by k žádnému velkému zlevnění nevedlo. Česká republika by navíc přišla v příštích letech o stovky miliard z dražby povolenek, které může využít na podporu energetické transformace, obnovitelných zdrojů a zateplování. Tedy na opatření, která mohou Česku pomoci zbavit se závislosti na ruském plynu a která mohou domácnostem snížit účty za energie. 

Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA, říká: 

“Teď není prostor debatovat o nefunkčních řešeních, jako je prodlužování provozu uhelných elektráren někdy v příštím desetiletí či rušení emisních povolenek, které by přineslo jen nepatrné snížení ceny, ale zároveň by připravilo Českou republiku o stovky miliard na řešení problému, kterému čelíme – tedy závislosti na fosilních palivech. Je čas rázně zasáhnout do trhu s elektřinou, cíleně pomoci lidem ohroženým růstem cen a v dalším kroku umožnit domácnostem, obcím i firmám snižovat spotřebu a rozvíjet vlastní výrobu energie, aby snížily svoji závislosti na nevyzpytatelném trhu s energiemi.”

V českém kontextu se rovněž hovoří o zestátnění skupiny ČEZ, které by státu umožnilo větší kontrolu nad cenami elektrické energie. Tento návrh ovšem nepřináší rychlou úlevu ohledně vysokých cen elektřiny. Transformace společnosti ČEZ je kvůli enormnímu množství drobných akcionářů běh na dlouhou trať, jehož příprava si vyžádá delší dobu. Navíc v případě ČEZ ve 100% vlastnictví státu může hrozit odklad konce uhelných elektráren, který bude v budoucnu tlačit i ekonomika jejich provozu. Zestátněná společnost by mohla fungovat se ztrátou, podobně jako je tomu v případě OKD.

Organizace Greenpeace se odvolala proti povolení k těžbě Lesů ČR na území krušnohorských bučin

Praha/Litvínov – 18. srpna 2022: Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl ve věci těžby ve státních lesích u Litvínova a Telnice. Plán těžby krajský úřad sice výrazně omezil, přesto některé aspekty povolení považuje organizace Greenpeace za problematické, a proto se dnes proti povolení odvolala k Ministerstvu životního prostředí. Dotčené lesy se nacházejí v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří, která dosud nemá status chráněného území. Jedná se o tytéž lesy, v nichž Lesy ČR letos na jaře vykácely přes 200 let staré vzácné buky bez platného povolení,. Nelegální kácení na podnět Greenpeace řeší Česká inspekce životního prostředí a obchod s nelegálně vytěženým dřevem prošetřuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. [1]

Continue reading „Organizace Greenpeace se odvolala proti povolení k těžbě Lesů ČR na území krušnohorských bučin“

Začíná jednání OSN, které rozhodne o osudu oceánů. Výzvu Greenpeace k jejich ochraně podepsalo 100 tisíc lidí z Česka

New York/Praha- 15. srpna 2022: Dnes začínají v OSN závěrečná jednání o Globální oceánské dohodě, která potrvají do 26. srpna. Jejich výsledek rozhodne o osudu oceánů pro další generace. K vytvoření ambiciózních pravidel pro omezení destruktivní lidské činnosti na volných mořích se zavázalo 49 zemí včetně Česka [1], jejich součástí má být i vytvoření sítě mořských rezervací na 30 % jejich rozlohy. Následujících 14 dní ukáže, jestli dvacet let trvající úsilí [2] Greenpeace, vědců a progresivních států bude mít z hlediska ochrany přírody happy end.

Continue reading „Začíná jednání OSN, které rozhodne o osudu oceánů. Výzvu Greenpeace k jejich ochraně podepsalo 100 tisíc lidí z Česka“

Evropští ministři životního prostředí oslabili zákon proti odlesňování. Na tahu je Evropský parlament

Brusel – 28. června 2022: Evropští ministři a ministryně životního prostředí dnes oslabili připravovaný zákon EU proti odlesňování, který má zamezit kácení lesů a pralesů kvůli produkci komodit, jako je sója, palmový olej, kakao, dřevo či celulóza. Ministři navrhli změny v textu návrhu Evropské komise, které by umožnily pokračovat v prodeji výrobků, jejichž produkce vážně poškozuje lesy, a zároveň by umožnily prodej dřeva, celulózy a papíru, kvůli jejichž produkci došlo k úplnému odlesnění celých oblastí.

Continue reading „Evropští ministři životního prostředí oslabili zákon proti odlesňování. Na tahu je Evropský parlament“

ČEZ na valné hromadě odhadl, že s uhlím skončí před rokem 2033. Zveřejnil termín uzavření dvou elektráren a pokračuje v plánu na výrazný rozvoj OZE

pondělí 28. června 2022 – Předseda představenstva a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš na dnešní valné hromadě firmy konstatoval, že “výroba elektřiny z uhlí bude v ČR s ohledem na vládní priority pravděpodobně ukončena nejpozději v roce 2033, přičemž ale aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu uhelných zdrojů skupiny ČEZ nejpozději do roku 2030.” Hnutí DUHA a Greenpeace ČR upozorňují, že ČEZ poprvé připustil konec uhlí v roce 2030 a česká vláda by podle nich měla brát tuto ekonomickou realitu v potaz při řešení transformace regionů s důrazu na rozvoj obnovitelných zdrojů jako náhrady uhlí.

Continue reading „ČEZ na valné hromadě odhadl, že s uhlím skončí před rokem 2033. Zveřejnil termín uzavření dvou elektráren a pokračuje v plánu na výrazný rozvoj OZE“