Praha, 31. března 2026 – Matematika zůstává pro mladé lidi ve věku 16 až 26 let jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Vysokou školu Ambis ji velká část respondentů považuje za obtížnou a při rozhodování o studiu se jí aktivně vyhýbá. Významně se tak promítá nejen do vztahu ke škole, ale i do nadcházejících kariérních voleb.
Matematika patří mezi předměty, které mladé lidi výrazně rozdělují a zároveň ovlivňují jejich další směřování. V průzkumu uvedlo 47 % respondentů, že ji nemá rádo, zatímco 39 % ji vnímá pozitivně a 14 % na to nemá vyhraněný názor.
„Výsledky ukazují, že matematika není jen školní předmět, ale strukturální faktor, který výrazně ovlivňuje vzdělávací dráhu mladých lidí. Pro část z nich představuje bariéru, kvůli které se vzdávají i oborů, o které by jinak měli zájem a ve kterých by mohli dlouhodobě uspět. Nejde tedy pouze o vztah k jednomu předmětu, ale o širší problém přístupu ke vzdělávání a vnímání vlastních schopností,“ říká Martina Mannová, rektorka Vysoké školy Ambis.
Matematika rozhoduje o volbě studia
Pokud si mají mladí lidé vybrat mezi dvěma podobnými univerzitními obory, matematika často rozhoduje. Téměř polovina z nich (49 %) by dala přednost variantě, která matematiku nevyžaduje. Naopak pouze 20 % by si zvolilo obor, jehož součástí matematika je, a pro 27 % by tento faktor nehrál roli. Matematika tak v praxi nepůsobí jen jako jeden z mnoha předmětů, ale jako reálný filtr, který část uchazečů odklání od konkrétních studijních směrů bez ohledu na jejich původní zájem o daný obor.
Tento vliv se ukazuje i zpětně v rozhodování o přihlášce na vysněný obor. Více než třetina respondentů (37 %) přiznává, že právě matematika sehrála roli v tom, že se na preferovaný obor nakonec nepřihlásili. Pro 14 % šlo dokonce o hlavní důvod, dalších 23 % ji uvádí jako jeden z faktorů. Naopak 63 % uvedlo, že matematika jejich volbu neovlivnila.
Obtížnost i špatná zkušenost s výukou jako hlavní bariéry
Negativní vztah k matematice má podle dat několik jasných příčin, které se navzájem doplňují. Nejčastěji zmiňovaným důvodem je její obtížnost nebo neporozumění, což uvedlo 52 % respondentů. Významnou roli přitom nehraje pouze samotný obsah, ale i způsob výuky. Celkem 36 % respondentů uvádí špatnou zkušenost s učitelem matematiky, což jejich vztah k předmětu dále zhoršuje.
Další část respondentů poukazuje na samotnou povahu předmětu. 32 % vadí nutnost věnovat matematice dlouhodobou a soustavnou pozornost a 28 % upozorňuje, že vyžaduje logické myšlení, které nelze nahradit pouhým memorováním. Vedle toho 23 % respondentů uvádí, že matematiku neplánují využít ve své budoucí kariéře, a dalších 9 % ji považuje za méně důležitou v době rozvoje umělé inteligence.
Přijímací řízení i nastavení škol hrají zásadní roli
Význam matematiky se naplno projevuje i při vstupu na vysoké školy. Pokud by byla podmínkou přijetí zkouška z matematiky, 25 % respondentů by se na takovou školu nepřihlásilo za žádných okolností. Dalších 45 % by přihlášku zvažovalo pouze v případě, že by matematika byla běžnou součástí středoškolské výuky a nevyžadovala dodatečné doučování. Pouze 30 % by bylo ochotno se na přijímací zkoušku z matematiky cíleně připravovat.
Na druhé straně průzkum ukazuje, že přístup samotných škol může rozhodování výrazně ovlivnit. Informace, že univerzita neklade velký důraz na matematiku a má vstřícné pedagogy, by pro 38 % respondentů byla důvodem k jejímu upřednostnění. Pro 44 % by tento faktor nebyl rozhodující, zatímco 18 % by takovou školu naopak vyloučilo.
„Ukazuje se, že nejen obsah studia, ale i jeho forma a nastavení požadavků mají zásadní vliv na rozhodování uchazečů. Školy tak mohou aktivně ovlivnit, zda studenty přitáhnou, nebo naopak odradí,“ uzavírá Martina Mannová.
Studenti ze Slovenska to mají téměř stejně
Jelikož Vysoká škola Ambis působí v Česku i na Slovensku, průzkum porovnával postoje v obou zemích. Výsledky byly velmi podobné. Přibližně dvě pětiny respondentů z řad Čechů i Slováků by uvítaly, kdyby vysoké školy na matematiku nekladly velký důraz, a téměř polovina matematiku nemá vyloženě ráda.
Matematika zároveň funguje jako bariéra. Pro 14 % Čechů a 18 % Slováků byla hlavním důvodem, proč si netroufli na vysněný obor. Hlavní zmíněné příčiny jsou shodné: obtížnost a neporozumění (více než polovina), špatná zkušenost s výukou (zhruba třetina) a přesvědčení, že ji nevyužijí v praxi.
Dopady na vzdělávací systém
Zjištění průzkumu zapadají do širší debaty o roli matematické gramotnosti v českém vzdělávacím systému. Matematika zde neplní pouze funkci základní kompetence, ale zároveň funguje jako „bottleneck“, tedy úzké místo, které omezuje průchod studentů do řady oborů, zejména v oblasti ekonomie, technologií či datových oborů.
Z pohledu vzdělávací politiky i trhu práce to může mít dlouhodobé dopady. Nedostatečná ochota studovat obory s vyšší matematickou náročností může prohlubovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků v klíčových segmentech ekonomiky. Zároveň se ukazuje, že problém není pouze v náročnosti samotného předmětu, ale ve způsobu jeho výuky, kontext a schopnosti ukázat jeho praktickou relevanci.
O průzkumu
Průzkum realizovala agentura Ipsos prostřednictvím aplikace Instant Research v březnu 2026 na vzorku 500 respondentů ve věku 16–26 let v České republice.
O Vysoké škole Ambis
Vysoká škola Ambis je největší soukromá vysoká škola působící v Praze, Brně a Bratislavě. Nabízí bakalářské i navazující magisterské studijní programy v prezenční, kombinované i distanční formě. Důraz klade na praktickou výuku a rozvoj dovedností uplatnitelných na trhu práce. Spolupracuje s firmami a odborníky z praxe, které zapojuje do výuky i tvorby studijních programů.