Brno, 21. dubna 2026 – IT trh prochází po letech mimořádného růstu viditelnou změnou, která nejvíce dopadá na juniory a lidi vstupující do oboru. Zatímco ještě před několika lety bylo relativně snadné získat první zkušenosti, dnes je situace výrazně konkurenčnější.
Podle dat StartupJobs klesl podíl juniorních pozic z 57 % v roce 2022 na 38 % v roce 2025 a zároveň vzrostl počet reakcí na jednu nabídku až na přibližně jedenáct uchazečů. V kombinaci s opatrnějším náborem ze strany firem tak vzniká prostředí, které může na první pohled působit jako ochlazení celého oboru.
Právě tento obraz ale bývá často zkreslený. Mediální titulky mluví o konci „zlatého věku IT“, nedostatku příležitostí nebo o tom, že umělá inteligence nahrazuje programátory. Realita je podle odborníků výrazně střízlivější. Nejde o kolaps trhu, ale o návrat k normálu po pandemickém extrému, kdy firmy masivně nabíraly a poptávka výrazně převyšovala nabídku.
„I když juniorních pozic ubylo, IT trh začátečníkům dveře nezavřel. Firmy je stále najímají, protože seniory si mohou vychovat jen z juniorů. Nicméně pokud rekvalifikant očekává, že po tříměsíčním kurzu dostane sto tisíc měsíčně hned na startu spolupráce, není to vina IT, ale očekávání, která nikdy nebyla realistická. Atraktivita IT spočívá především v potenciálu růstu,“ popisuje Lenka Skalická, Talent Acquisition Consultant ve společnosti CGI.
AI není viník, ale zesilovač trendů
Změny na trhu přitom nelze jednoduše připsat jediné příčině. Umělá inteligence sice ovlivňuje způsob práce i strukturu některých rolí, podle expertů ale není hlavním důvodem poklesu juniorských pozic. „Pokles nabídek juniorních pozic nemusí být nutně způsoben pouze nástupem umělé inteligence. V posledních letech obecně sledujeme, že firmy kladou větší důraz na efektivitu a výkon. Častěji hledají zkušené pracovníky, kteří mohou rychle dodat výsledky. Umělá inteligence do tohoto trendu jistě vstupuje a část poptávky po juniorech nahrazuje, ale je spíše jedním z více faktorů než jediným hybatelem změny,“ uvádí Filip Mikschik, zakladatel portálu StartupJobs.
Vedle AI hrají roli i makroekonomické faktory, jako je dražší financování, tlak investorů na efektivitu nebo celková nejistota na trhu. Firmy dnes více zvažují každou investici, včetně náboru. Zaškolení juniora totiž běžně trvá tři až šest měsíců a v této době představuje spíše náklad než okamžitý přínos. To vede k opatrnějšímu přístupu, nikoliv k úplnému zastavení náboru.
Zásadní změnou prošla také samotná struktura poptávky. Zatímco dříve firmy často hledaly obecně zaměřené kandidáty, dnes stále více preferují specializaci a schopnost pracovat v kontextu. Roste poptávka zejména v oblastech, jako jsou data, cloud, kyberbezpečnost, DevOps nebo umělá inteligence. Tento posun potvrzuje i Will Markow, zakladatel a CEO společnosti FourOne Insights: „Lidé, kteří dnes v náboru opravdu vyniknou, jsou ti, kteří přinášejí širší a vyváženou sadu dovedností, nikoliv ti, kteří spoléhají jen na to, co se naučili v kurzech.“
Markow zároveň upozorňuje, že současný vývoj je spíše návratem k běžnému stavu: „Na začátku roku 2022 byl nábor v oblasti technologií stále nadměrný kvůli náhlému přechodu na práci na dálku způsobenému COVIDem. Poptávka se nyní mnohem více blíží normálu před pandemií.“
Proměňují se i očekávání od juniorních kandidátů. Firmy dnes již většinou nepočítají s tím, že nováčka vše naučí od základů. „Junior už dnes není někdo, koho firma všechno naučí od nuly. Očekává se, že přijde alespoň částečně připravený a bude schopný se rychle zapojit,“ popisuje Marian Hurta, CEO a founder vzdělávací platformy Engeto a startupu Nuomy.
IT jako maraton, ne rychlá změna kariéry
Současný trh vytváří zdánlivý paradox. Zatímco juniorských pozic ubylo a konkurence mezi uchazeči roste, firmy zároveň dlouhodobě bojují s nedostatkem zkušených odborníků. Tento rozpor má ale logické vysvětlení. Bez systematického rozvoje juniorů totiž nemohou vznikat budoucí seniorní kapacity. „Pokud firmy přestanou investovat do juniorů a sází na brzký příchod superinteligence, samy se podílí na vytváření deficitu příští generace zkušených odborníků. Přitom konkurenční výhodu nezískají tím, že se spolehnou na stejnou technologii jako všichni ostatní, ale právě tím, že se věnují výchově a rozvoji vlastních talentů,“ upozorňuje Erik Wise, zakladatel Skill Foundry a SW architekt.
Vedle změn na straně firem se proměňuje i realita uchazečů. Podle dat Workify zůstává až 58 % životopisů bez jakékoliv odpovědi, což ne vždy odráží kvalitu kandidátů, ale spíše limity samotného náborového procesu. Úspěšní uchazeči se proto stále častěji odlišují aktivním přístupem. Budují vlastní projekty, zapojují se do open-source, účastní se stáží nebo si hledají první zkušenosti formou freelancingu.
„Firmy hledají snaživé lidi, kteří na sobě pracují a vzdělávají se neustále dál. Nestačí jen absolvovat kurz a čekat na nabídky. Kandidáti musí aktivně ukazovat, co umí a ideálně už alespoň laškovat s AI,“ říká Hurta a zároveň upozorňuje na častý problém očekávání: „Hodně lidí vstupuje do IT s představou rychlé změny kariéry, ale realita je jiná. Úspěšní jsou ti, kteří k tomu přistupují dlouhodobě a vědí, že bez vlastního úsilí a snahy se neobejdou. Ostatně snad v žádném oboru se z vás profík nestane přes noc. Je potřeba zkoušet věci v praxi a nevzdávat se po prvních neúspěších.“
Celkový obrázek o aktuálním stavu IT trhu pak doplňují i dlouhodobé statistiky. Podle amerického Bureau of Labor Statistics bude do roku 2034 vznikat více než 300 tisíc nových IT pracovních míst ročně a podle průzkumů má většina firem po celém světě stále problém najít kvalifikované pracovníky. IT sektor tak zůstává jedním z nejperspektivnějších oborů, pouze se diferencuje. Vstupní pozice ubývají, zatímco poptávka po kvalitě roste.
„Začít v IT od nuly je bezesporu náročné a je to spíš maraton než sprint. Nestačí spoléhat jen na jeden kurz. Důležitá je dlouhodobá práce na sobě: kontinuální vzdělávání, vlastní projekty v portfoliu, zájem o obor, zapojení do komunity i práce na soft skills,“ uzavírá Skalická.