Vodík jako budoucnost zelené energetiky. Rozvoji by v Česku mohly pomoci vodíkové projekty – laboratoře i elektrolyzéry

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v sedmi evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí. Tradičně uhelné české regiony ale sází na vodík jako na technologii, která může pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů: na Ústecku vzniká vodíková laboratoř, v Moravskoslezském kraji pak první „vodíkové údolí”. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

S diskriminací v zaměstnání se setkalo 14 % českých LGBTQ+ lidí. Ve veřejném sektoru se nejčastěji dotýká pracovníků v ozbrojených silách ČR

V zaměstnání se s diskriminací setkalo podle dat Eurostatu přes 50 tisíc Čechů. Ačkoli z prosincového šetření Eurobarometr vychází Česko v této oblasti relativně příznivě, studie ukazují, že realita je podstatně horší. Nejčastěji se s diskriminací v zaměstnání setkávají ženy a podle průzkumu Být LGBTQ+ se s ní za poslední rok potkal i každý sedmý z LGBTQ+ skupiny – jednalo se o slovní útoky i výhružky násilím. Nejhorší situace ve veřejném sektoru je v ozbrojených silách ČR, kde se s negativními komentáři a jednáním setkalo 39 % LGBTQ+ lidí. Vyplývá to z analýzy datového portálu Evropa v datech. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

S 5G sítěmi si Česko může gratulovat, v budování optiky za Evropou ale zaostává. K optickému připojení má přístup pouze 37 % českých domácností

Kvalitní pokrytí internetem je klíčovou podmínkou k digitální transformaci. Podle dat Českého telekomunikačního úřadu může v současnosti využívat 5G sítě 96 % všech obyvatel Česka. Vysokému podílu pokrytí se nicméně těší i venkovské oblasti, kde se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil podíl pokrytých domácností o 35 procentních bodů. Naopak v doméně pokrytí pevným internetem na bázi optických sítí Česko za většinou Evropy zaostává. V roce 2022 mělo přístup k tomuto typu infrastruktury pouze 37 % domácností. Operátoři nyní spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Pětina Čechů před svými partnery tají některé příjmy i výdaje. Zatímco muži nepřiznají pořízení elektroniky, ženy se nechlubí koupí oblečení

Nadpoloviční většina českých párů považuje příjmy domácnosti za společné. Naopak pětina Čechů před svým partnerem některé z nich tají. A nepřiznávají ani veškeré výdaje. Muži se nejčastěji nesvěřují s pořízením elektroniky, ženy pak s nákupem oblečení či bot. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, portál datové žurnalistiky Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR. Z průzkumu dále vyplývá, že je v současné době s vlastní finanční situací nespokojena třetina Čechů. Aby snížili své výdaje, omezují Češi nejčastěji návštěvu restauračních zařízení. Sběr dat zajistila v průběhu října 2023 agentura IPSOS na vzorku 2025 respondentů ve věku 18–65 let.

Continue reading “Pětina Čechů před svými partnery tají některé příjmy i výdaje. Zatímco muži nepřiznají pořízení elektroniky, ženy se nechlubí koupí oblečení”

Přeprava zemního plynu přes oceán do Česka produkuje více než 100násobek emisí oproti přepravě uhlí

Při dopravě zemního plynu z USA do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, při přepravě kila uhlí v tuzemsku unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, na některých trasách tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu. Jedná se přitom o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování produkuje více emisí uhlí. Z dlouhodobého hlediska se tedy jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování a úniků odpadá. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Uhelné elektrárny mají na lidi i prostředí velké dopady, jsou ale nejstabilnější a v současnosti se bez nich neobejdeme

V říjnu schválila česká vláda národní klimaticko-energetický plán, který stanovuje růst podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030. Stoupnout má ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Na odchodu od fosilních paliv se navíc ve středu ráno shodly i téměř dvě stovky států v rámci klimatické konference COP28. Navzdory tomu ale zůstává region střední Evropy silně závislý na uhelných elektrárnách. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky. Portál datové žurnalistiky Evropa v datech porovnal, jaké výhody a nevýhody s sebou jednotlivé zdroje energie přinášejí. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

V kvalitě vzdělávání a výzkumu zůstává Česko průměrné. Největší problém představuje nedostatek vysokoškoláků

Nižší zastoupení mladých vysokoškoláků mají podle Indexu prosperity a finančního zdraví jen čtyři unijní země. I to je důvodem, proč Česko ve srovnání kvality vzdělávání a výzkumu padá v evropském srovnání těsně pod průměr. Ačkoliv do vědy a školství země investuje a může se chlubit i kvalitními univerzitami, inovační potenciál klesá a ani účast dospělých na vzdělávání není nijak závratná. Naděje pro zlepšení prostředí pro vědu a vzdělávání se může skrývat v rozšiřující se spolupráci mezi byznysovým a univerzitním sektorem.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Desetina Čechů nemá žádné pojištění. Dvě třetiny lidí s pojištěním nemovitosti mají špatně nastavenou pojistnou částku

9 z 10 Čechů má v současnosti zřízený alespoň nějaký typ pojištění. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Výše vynaloženého pojistného navíc představuje jen 2,9 % českého HDP, což je 10. nejhorší výsledek v Evropě. Navíc se často pojišťujeme nedostatečně. Například dvě třetiny Čechů, kteří mají sjednané pojištění nemovitosti, ho nemají správně nastavené. Od pojištění Čechy často odrazuje přesvědčení, že nevlastní nic cenného, nedůvěra v pojišťovny i nedostatek finančních prostředků. Průzkum zajistila agentura Ipsos v září 2023 na vzorku 2 032 respondentů.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

České školství se přizpůsobuje umělé inteligenci. Al ve škole běžně využívá třetina studentů, ukazuje anketa Evropy v datech

AI nástroje ve vzdělávání představují při správném a efektivním využívání spoustu nových příležitostí. V budoucnu mohou pomoci s personalizací vzdělávání nebo hodnocením a zpětnou vazbou. Studenti se k Al staví převážně optimisticky. Ukazují to výsledky ankety Evropy v datech, ze které vyplynulo, že takřka ⅔ dotazovaných vnímá umělou inteligenci pozitivně. Více než polovina z nich ale přesto považuje AI chatboty pro budoucí studium jako rizikové. 

Continue reading “České školství se přizpůsobuje umělé inteligenci. Al ve škole běžně využívá třetina studentů, ukazuje anketa Evropy v datech”

Téměř polovina Čechů (46 %) má půjčku, každý čtvrtý dlužník jich má 3 a více

Ačkoli má v současné době takřka polovina Čechů (46 %) půjčku, v eurounijním srovnání zaujímá Česko mírou své zadluženosti 10. nejnižší pozici. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR. Podle průzkumu jsou nejčastějšími půjčkami hypotéky a spotřebitelské úvěry. Tři čtvrtiny dlužníků (75 %) uvedly, že jim půjčka pomohla splnit přání či zlepšit kvalitu života. Naopak problém se splácením měla v posledním roce 4 % dlužníků, třetina z nich pak řešila situaci novou půjčkou. Průzkum zajistila agentura IPSOS v červnu 2023 na vzorku 2 060 respondentů.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).