Zakázat‌ ‌či‌ ‌nezakázat?‌ ‌digitální‌ ‌budoucnost‌ ‌EU‌ ‌a‌ ‌svoboda‌ ‌

Veřejná debata “To Ban or Not To Ban? The EU Digital Future and Freedom of Speech as We Know It”, která se konala 11. března online, nabídla publiku protichůdné úhly pohledu na otázku ochrany svobody slova na sociálních médiích. Ta je nezbytnou podmínkou pro budoucnost demokracie. Zároveň ale bez jakékoli regulace může vést k šíření dezinfomací. Debatu organizoval Aspen Institute Central Europe ve spolupráci s Casimir Pulaski Foundation.

Debatu otevřela úvodním příspěvkem Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost. Upozornila, že hlavním důvodem pro nezbytné regulace je ochrana klíčových demokratických hodnot, které mohou být destabilizovány šířením fake news nebo uzavíráním společnosti do sociálních bublin. Například Facebook vytvořil algoritmy tak, že uživatelům zobrazuje skutečnost zúženou na základě jejich preferencí, a vede tak k dezintegraci společnosti. Negativní vliv se může projevit například při potenciálním ovlivňování politického hlasování při volbách. Přitom digitalizace demokracie, včetně možnosti elektronického hlasování, by mohla více zapojit do politického dění mladou generaci a zlepšit komunikaci mezi národy i veřejností. 

Podle Jourové nicméně není spravedlivé dávat vše za vinu poskytovatelům sociálních médií. Měli bychom se zaměřit na transparentnost, odolnost a větší předvídatelnost na těchto platformách. Přesto Jourová není zastáncem úplného zákazu anonymity uživatelů sociálních médií, především z bezpečnostních důvodů. 

Aura Salla, ředitelka pro veřejnou politiku a vedoucí oddělení pro záležitosti EU ve Facebooku, která v současné době vede tým, jenž v Bruselu spolupracuje s institucemi EU, připustila existenci rostoucího vlivu digitálu v posledních letech, včetně jeho nepředvídatelnosti. Nicméně je přesvedčena, že řešení problémů nemůže ležet výhradně na bedrech poskytovatelů. Samoregulační iniciativy zkrátka nestačí. Proto se Facebook snaží o spolupráci se zákonodárci, aby vytvořili nenásilná pravidla pro tyto snadno dostupné online platformy. 

Salla se stejně jako místopředsedkyně EK Jourové obává nebezpečí spojených s povinnou identifikací osob. Zákonodárci podle ní musí být při vytváření regulace velmi opatrní, aby neomezili volný obchod a jednotný trh jakožto hlavní myšlenky EU. Řešení problémů na sociálních sítích spatřuje spíš v podpoře mediální gramotnosti uživatelů a šíření obecného povědomí o hrozbách, které v online světě číhají. 

Roland Freudenstein, ředitel politiky Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, zdůraznil, že otázka digitální budoucnosti je mnohem komplexnější, a nemá tudíž jednoduché řešení. Jazýček na vahách se dle jeho názoru aktuálně čím dál víc posouvá na stranu regulace na úkor svobody slova. Za velký problém, vedle mikrocílení, považuje Freudenstein systém algoritmů sociálních médií, který v současné podobě omezuje přístup uživatelů k širokému spektru perspektiv a faktů, a uzavírá je do omezeného informačního prostoru na základě jejich vlastních preferencí. V důsledku toho dochází k jejich názorové radikalizaci. Nadějí do budoucna je podle Freudensteina cesta, kdy se politice podaří dohnat nové trendy, zvláště v oblasti digitální infrastruktury a inovativních procesů ve vztahu k veřejnosti.Debatu moderovala Katarzyna Pisarska, spolupředsedkyně Varšavského bezpečnostního fóra.