Na vině je válka na Ukrajině, ale také inflace
Praha, 3. 5. 2022 – Jak ovlivní válka na Ukrajině a růst životních nákladů v Česku rozvoj nemocí srdce? O tomto a dalších tématech bude debatovat 2 500 členů České kardiologické společnosti (ČKS) na svém 30. výročním sjezdu, který startuje v neděli 8. března v Brně. Horkým tématem kuloárů bude také nárůst srdečních selhání i podceňování prvních známek infarktu ze strany pacientů. Prostor dostane v přednáškových sálech také covid, který dokáže pacienty potrápit i po roce od nákazy.
„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce. Data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010 například potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání apod., a to o více než 10 %,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). S nárůstem infarktů, srdečních selhání a dalších chorob srdce již kardiologové počítali v souvislosti s pandemií koronaviru, která sužovala poslední dva roky celý svět. „Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. Řada lidí také ze stejného důvodu vynechala preventivní prohlídky,“ popisuje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS). Vlak, který pandemie koronaviru rozjela, nyní ještě zrychlil v důsledku situace vyvolané Putinovou agresí na Ukrajině, která v lidech budí úzkost.
Epidemii nemocí srdce se kardiologové snaží zabránit všemi dostupnými způsoby. O řadě z nich budou debatovat právě na svém 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS). Apelovat chtějí především na dodržování prevence. „Zcela zásadní je, aby si pacienti hlídali hladinu svého cholesterolu, chodili na pravidelné kontroly, užívali správně léky a měli zdravý životní styl – tedy aby nekouřili, pravidelně se hýbali a jedli zdravě,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a místopředseda ČKS.
V boji se srdečním selháním, kterým ročně onemocní 60 tisíc pacientů, pomáhá kardiologům moderní léčba – tzv. glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Do té doby na léčení přispívaly pouze diabetikům. „Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, jimž by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart.
Čeští kardiologové musí také řešit ošetřování uprchlíků, kteří do tuzemska přicházejí z válkou sužované Ukrajiny. Počty těchto pacientů zatím nejsou v kardiologických ambulancích příliš velké, ale do budoucna lékaři počítají s jejich nárůstem. „U pacientů, které jsme až dosud vyšetřovali, zjišťujeme jisté nesrovnalosti. V porovnání s našimi standardy je u některých z nich zavedená léčba někdy nedostatečná a v některých případech naopak nadbytečná. Toto se týká celého spektra srdečních onemocnění, např. léčby vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, arytmií, chlopenních vad, ale i hyperlipidemie. V našich ordinacích se snažíme o úpravu tak, aby léčba odpovídala platným doporučením,“ popisuje MUDr. Ivan Karel, předseda České asociace ambulantních kardiologů České kardiologické společnosti (ČKS). Kapacita kardiologických ambulancí je podle něj zatím dostačující, ale do budoucna bude vše záležet na počtech pacientů, kteří péči kardiologů vyhledají. Na výročním sjezdu dojde i na další témata týkající se srdce. Lékaři budou například debatovat o tom, jak přimět pacienty, kteří dostali infarkt, k co nejrychlejší návštěvě nemocnice. Každá minuta totiž v tomto případě rozhoduje o životě, nebo smrti. Řadu kardiologů také trápí pacienti s postcovidem, u nichž přetrvávají potíže i rok po prodělání původní nemoci. Americká studie potvrzuje, že lidé, kteří prodělali covid-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu. Právě o dopadu této studie na situaci v České republice budou kardiologové debatovat od 8. do 10. května na brněnském výstavišti.