Autonomní robotické vozidlo TAROS 6×6, platforma vyvinutá státním podnikem VOP CZ, bylo představeno na akci Defence Research Day na FEL ČVUT, kde se zapojuje do výzkumu autonomních systémů v rámci národních a evropských obranných projektů. Platforma patří mezi pokročilé české systémy určené pro aplikace v oblasti obrany a bezpečnosti a v současnosti se nachází v další fázi vývoje.
TAROS je bezosádková pozemní platforma (UGV) určená pro využití v prostředích, kde může být přítomnost člověka riziková – například v krizových situacích, při ochraně kritické infrastruktury nebo v obranných aplikacích.
„TAROS navazuje na dlouhodobý vývoj autonomních robotických systémů s cílem ověřovat jejich fungování i mimo laboratorní podmínky. Důležitá je schopnost pohybu a rozhodování v proměnlivém prostředí s omezenou dostupností navigačních či komunikačních systémů,“ říká prof. Jan Faigl, vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky (CRL) na katedře počítačů FEL ČVUT.
Od experimentu k reálnému nasazení
Platforma TAROS je rozvíjena státním podnikem VOP CZ, který zajišťuje její vývoj a výrobu. Na FEL ČVUT je využívána pro výzkum v oblasti autonomního řízení, navigace a rozhodovacích algoritmů. Vývoj platformy prošel několika generacemi – od experimentálních prototypů po současné varianty určené k dalšímu ověřování a rozvoji. Starší verze byla testována v kontextu obranných aplikací, například v rámci projektů řešených výzkumnou CRL pro NATO STO nebo Ministerstvo obrany ČR.
„VOP CZ se vývojem robotického systému TAROS věnuje více jak deset
let a celou dobu ho neustálé inovujeme a vylepšujeme. Spolupráce s
ČVUT v oblasti testovaní autonomních možností a scénářů je pro
nás velmi podnětná, jelikož získáme poznatky pro další inovaci i
z akademické sféry,“ uvedl ředitel VOP CZ Vlastimil Navrátil.
„VOP CZ má za sebou kvalitní vývoj podvozkových platforem a mechanických systémů. Naším cílem je tyto robustní platformy dále rozvíjet směrem k vyšší míře autonomie a schopnosti samostatného rozhodování,“ doplňuje Faigl z Centra umělé inteligence.
Bezosádkové pozemní systémy se rychle rozvíjejí napříč Evropou a postupně přecházejí z testování do reálného nasazení. Taros ukazuje, že český výzkum a průmysl drží v tomto směru krok.
Autonomie jako klíčová schopnost
Důležitým směrem vývoje platformy TAROS je autonomie. Vozidlo je navrženo pro pohyb v terénu, plánování trasy a plnění úkolů s omezenou potřebou zásahu operátora. Na FEL ČVUT jsou v této oblasti rozvíjeny metody vnímání, rozhodování a řízení.
„Nejde jen o samotné vozidlo, ale o celý systém vnímání, rozhodování a řízení. Směřujeme k tomu, aby platforma dokázala plnit úkoly s minimální závislostí na člověku,“ říká prof. Jan Faigl.
Výzkum s dopadem na bezpečnost
Aktivity FEL ČVUT spojené s platformou TAROS jsou součástí širšího zaměření fakulty na technologie pro obranu, bezpečnost a aplikace dvojího užití.
„Na FEL ČVUT dlouhodobě rozvíjíme technologie, které mají reálný dopad – ať už v bezpečnostní oblasti, průmyslu nebo civilním sektoru. TAROS je ukázkou toho, jak lze propojit špičkový výzkum s konkrétními potřebami praxe,“ uzavírá prof. Jan Faigl.
Taros 6×6: modulární platforma pro široké spektrum misí
Na Defence Research Day byl představen aktuální model TAROS 6×6, tedy jedna ze dvou variant nejnovější generace (vedle konfigurace 4×4). Platforma je navržena jako víceúčelový prostředek, který lze přizpůsobit konkrétní misi.
Díky modulární konstrukci může TAROS plnit například:
- průzkumné a monitorovací úkoly,
- logistické operace v terénu (např. zásobování jednotek),
- evakuaci zraněných (MEDEVAC/CASEVAC scénáře),
- podporu bezpečnostních a záchranných složek.
Konfigurace se odvíjí od konkrétní nástavby – od transportního modulu až po specializované systémy.
- Klíčové vlastnosti Taros 6×6
- vysoká mobilita v terénu včetně brodivosti,
- pokročilé autonomní řízení a navigace,
- voděodolné provedení,
- modularita – možnost široké škály nástaveb,
- 4 elektromotory (pohon kol),
- 48V architektura,
- 4 režimy řízení (zatáčení) pro různé typy terénu,
- hydraulické úchytné body pro integraci zařízení.
Vybrané parametry:
- nosnost: až 1 000 kg,
- tažná kapacita: 750 kg,
- maximální rychlost: 10 až 15 km/hod v závislosti na terénu.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 19 000 studentů. V akademickém roce 2025/2026 má ČVUT v Praze akreditováno celkem 279 studijních programů, z toho 107 v angličtině. Kromě fakult tvoří ČVUT v Praze také šest ústavů (Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a Ústav technické a experimentální fyziky). ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 416. místě. V rámci hodnocení Subject Rankings 2024 pro „Architecture and Build Environments“ je ČVUT 151.–200., v „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical & Manufacturing Engineering“ na 201.–250. místě, u „Electrical & Electronic Engineering“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 307. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 201.–250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 301.–350. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 182. místě. Od roku 2020 je ČVUT členem aliance prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje zajímavou a přínosnou příležitost pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique – L´X, Tallinn University of Technology, École polytechnique fédérale de Lausanne a Technion Israel Institute of Technology. Roku 2023 byla aliance rozšířena o HEC Paris a IESE Business School (University of Navarra). Více na www.cvut.cz.