Praha, 18. září 2025 – Na první pohled vypadá farma ve Starém Pelhřimově na Vysočině jako kterákoliv jiná. Zelené louky, haly pro živočišnou výrobu, siláže plné kukuřice. Také nedaleko stojící bioplynová stanice není na farmách ničím neobvyklým. A až tam v dalších letech přibudou na střechách hospodářských hal solární panely, půjde o další součást proměny, kterou na českých farmách můžeme vídat stále častěji.

Tato kombinace není náhoda. Je to výsledek promyšlené strategie, která nejen z této farmy dělá součást jedné z nejperspektivnějších investičních oblastí současnosti. Cílem není budovat energetické komplexy, protože na prvním místě stále zůstává zemědělská činnost. Stále více farem ale v současnosti využívá chytrou energetickou nadstavbu ke zlepšení svého cashflow. Energetika se tak stává významným strategickým doplňkem chovu zvířat a pěstování nejrůznějších plodin.

Farmy se mění

Loni české zemědělství vykázalo produkci za 172 miliard korun.1 Oproti rekordnímu roku 2022 je to sice mírný pokles, ale ve skutečnosti jde o stabilizaci na vysoké úrovni. Důležitější než momentální výkyvy je však dlouhodobý trend: moderní farmy už nejsou jen o pěstování obilí a chovu dobytka.

„Když vidím naše bioplynové stanice, jak zpracovávají organický odpad z farem a vyrábějí zelenou energii, uvědomím si, jak dokonale to do sebe zapadá,“ říká Václav Štekr, výkonný ředitel Verdi fondu farem, který se zaměřuje na oblast zemědělských investic.

„V případě fotovoltaiky pak stavíme pouze na střechách budov nebo na méně kvalitních parcelách, které se nehodí pro zemědělství. Jde o chytré využití synergií, které už tam jsou,“ dodává Štekr s tím, že výstavba je možná i na neúrodných půdách, které jsou k tomu určeny a nemají jiné využití. Navíc po případném odstranění solárních panelů jde půdu nadále využívat, protože ji nijak nepoškozují.

Soběstačnost na více způsobů

Česká republika se díky téměř osmi terawatthodinám roční produkce bioplynu řadí mezi deset největších evropských producentů.2 Není to náhoda – tuzemské zemědělství má ideální podmínky pro kombinaci rostlinné výroby, živočišné výroby a energetiky. Organický odpad z farem se zpracovává v bioplynových stanicích, které vyrábějí elektřinu a teplo. Digestát z bioplynových stanic se používá jako kvalitní hnojivo. Kruh se tak uzavírá.

„Moderní farma musí být soběstačná nejen v produkci potravin, ale také energeticky. Pokud dokážete na svých pozemcích vyrobit elektřinu, kterou spotřebujete pro vlastní provoz, máte

1 https://tinyurl.com/4e74s3eu

2 https://www.europeanbiogas.eu/eba-statistical-report-2024/

obrovskou konkurenční výhodu,“ doplňuje Tomáš Trávníček, ředitel pro strategii Verdi fondu farem, který v této transformaci vidí velkou příležitost.

Zatímco při dodávkách vyrobené elektřiny do sítě farmy získají pouze cenu silové elektřiny, při využití pro vlastní spotřebu ušetří nejen za cenu silové elektřiny, ale také za distribuční poplatky – tedy zhruba dvakrát více. Jinými slovy: místo 2,50 Kč/kWh při dodávce do sítě činí úspora při vlastní spotřebě zhruba dvojnásobek.

Navíc silný impuls přinášejí také dotační prostředky z Evropské unie. Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 zajišťuje zemědělcům více než 20 miliard korun ročně jen na přímých platbách.3 Investice do technologií snižujících emise skleníkových plynů mohou získat podporu až 50 procent způsobilých výdajů. Pro začínající zemědělce je pak k dispozici základní sazba dotace 1,5 milionu korun na rozjezd činnosti.

„Dotační systém konečně podporuje to, co dává smysl,“ poznamenává Štekr. „Nejde jen o to dát peníze zemědělcům. Jde o to podpořit projekty, které jsou dlouhodobě udržitelné a ekonomicky smysluplné.“ Při výstavbě solární elektrárny tak zemědělci mohou například získat dotaci až do výše 30 % investičních výdajů.

Pojistka, která vynáší

Zajímavou oblastí jsou pro zemědělce také služby výkonové rovnováhy, které nabízejí bioplynovým stanicím další příjmy. Tyto služby pomáhají stabilizovat elektrickou distribuční síť tím, že v případě potřeby dokážou flexibilně snížit výkon o 50 procent. Pro provozovatele to znamená příjmy jak za samotnou připravenost poskytovat tyto služby, tak za jejich skutečné využití.

„Služby výkonové rovnováhy jsou něco jako pojistka pro celou elektrizační síť,“ vysvětluje Trávníček. „Abychom mohli službu výkonové rovnováhy poskytovat, museli jsme vynaložit pouze minimální náklady na úpravu našich bioplynových stanic a jejich řídících jednotek. Je to prostě chytrý byznys.“

„Ale nejde nám o to stavět energetické impérium,“ zdůrazňuje Štekr. „Chceme být efektivní. Pokud si dokážeme vyrobit elektřinu, kterou potřebujeme, ušetříme peníze, zlepšujeme své cash flow a jsme méně závislí na výkyvech cen energií.“

Zároveň se jedná o dodatečný příjem a přidanou hodnotu pro investory. Farmy v Česku disponují mnoha pozemky, které tyto příležitosti nabízejí a je možné je takto využít.

Přínosný doplněk

Verdi fond farem hospodaří na 7 800 hektarech půdy, což je rozloha srovnatelná s velkým okresem. Značná část těchto pozemků má přitom potenciál pro využití, které přináší vyšší hodnotu než jen samotné zemědělství. Kombinace fotovoltaických elektráren, větrných elektráren, bateriových úložišť a služby výkonové rovnováhy vytváří s tradičním zemědělstvím zcela nový byznys model.

3 https://tinyurl.com/mr75k82p

„Každý projekt pečlivě prověřujeme z hlediska ekonomické návratnosti a synergie se zemědělskou činností,“ říká Trávníček. „Energetika zůstává doplňkem, který ale dokáže dramaticky zvýšit výnosnost farmářského byznysu.“

Tradiční farmy se mění na sofistikované energetické huby, které dokážou nejen produkovat potraviny, ale také přispívat k energetické soběstačnosti země. A pro ty, kteří dokážou tuto příležitost využít, to může znamenat vstupenku do jednoho z nejperspektivnějších segmentů české ekonomiky.